Karl Marx
Kapitál : kritika politické ekonomie - Díl třetí, kniha třetí

1980 | Nakladatelství Svoboda

Obsahuje výklad o štěpení zisku na úrok a podnikatelský zisk, o přeměně mimořádného zisku v pozemkovou rentu, o důchodech a jejich zdrojích a Engelsovy dodatky k Marxovu textu. Třetí vydání je v podstatě reedicí z r. 1956, v níž byly provedeny pouze lexikální a syntaktické úpravy. Obsahuje výklad o štěpení zisku na úrok a podnikatelský zisk, o přeměně mimořádného zisku v pozemkovou rentu, o důchodech a jejich zdrojích a Engelsovy dodatky k Marxovu textu. Třetí vydání je v podst…atě reedicí z r. 1956, v níž byly provedeny pouze lexikální a syntaktické úpravy.

Součástí souboru:

Kapitál 1978 (6sv., 455 + 540 + 498 + 845 + 325 + 523, 3. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	498
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora