Knihy
Filozofie a náboženství
Marxismus a Leninismus
Karl Marx
Kapitál - kritika politické ekonomie

Karl Marx: Kapitál - kritika politické ekonomie

Karl Marx, Friedrich Engels
Kapitál - kritika politické ekonomie : Celkový proces kapitalistické výroby - část první - Díl třetí, kniha třetí

1955 | Státní nakladatelství politické literatury

Svazek pojednává o procesu pohybu kapitálu zkoumaného jako celek. Marx tu sleduje, jak nadhodnota vystupuje na povrch kapitalistické společnosti v různých svých přeměněných formách, jak se vlivem konkurence vytváří všeobecná míra zisku, formuluje a vysvětluje - poprvé v dějinách politické ekonomie - zákon poklesu míry …zisku, který je nezbytným výrazem kapitalistického způsobu výroby a projevuje se při stejném, a dokonce stoupajícím stupni vykořisťování práce. V dalším ukazuje Marx, jak vzniká peněžně obchodní kapitál a "přirozená" úroková míra, v čem je podstata podnikatelského zisku, jak dochází k akumulaci peněžního kapitálu a jakou úlohu hraje v kapitalistické výrobě úvěr. Ve druhé části pokračuje rozbor celkového procesu kapitalistické výroby. Marx tu zkoumá problematiku úrokového kapitálu, vztah mezi peněžním kapitálem a skutečným kapitálem, otázky oběživa, drahého kovu a směnečného kursu. Další oddíl je věnován přeměně mimořádného zisku v pozemkovou rentu. Podrobné analyse jsou podrobeny obě formy diferenciální renty, definována je absolutní pozemková renta a v historickém exkursu ukázána genese kapitalistické pozemkové renty. Závěrečný oddíl jedná o důchodech a jejich zdrojích. Připojeny jsou Engelsovy dodatky o zákonu hodnoty a míře zisku a o burse. Svazek pojednává o procesu pohybu kapitálu zkoumaného jako celek. Marx tu sleduje, jak nadhodnota vystupuje na povrch kapitalistické společnosti v různých svých přeměněných formách, jak se vlivem konk…urence vytváří všeobecná míra zisku, formuluje a vysvětluje - poprvé v dějinách politické ekonomie - zákon poklesu míry zisku, který je nezbytným výrazem kapitalistického způsobu výroby a projevuje se při stejném, a dokonce stoupajícím stupni vykořisťování práce. V dalším ukazuje Marx, jak vzniká peněžně obchodní kapitál a "přirozená" úroková míra, v čem je podstata podnikatelského zisku, jak dochází k akumulaci peněžního kapitálu a jakou úlohu hraje v kapitalistické výrobě úvěr. Ve druhé části pokračuje rozbor celkového procesu kapitalistické výroby. Marx tu zkoumá problematiku úrokového kapitálu, vztah mezi peněžním kapitálem a skutečným kapitálem, otázky oběživa, drahého kovu a směnečného kursu. Další oddíl je věnován přeměně mimořádného zisku v pozemkovou rentu. Podrobné analyse jsou podrobeny obě formy diferenciální renty, definována je absolutní pozemková renta a v historickém exkursu ukázána genese kapitalistické pozemkové renty. Závěrečný oddíl jedná o důchodech a jejich zdrojích. Připojeny jsou Engelsovy dodatky o zákonu hodnoty a míře zisku a o burse.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, razítko

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky, razítko	Skladem pro e-shop	349 Kč
	Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 799 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	482
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2026 9:25
Číslo položky:	1699964

O autorech

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...

Více od autora