Joža Uprka
Joža Uprka : k pátému výročí umělcovy smrti

1944 | Nakladatelství Sfinx, v generální komisi ELKu ELK [distributor]

Monografie vydaná k pětiletému výročí úmrtí českého malíře se věnuje životu a práci tohoto vynikajícího umělce. Monografie vydaná k pětiletému výročí úmrtí českého malíře se věnuje životu a práci tohoto vynikajícího umělce.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~529 Kč~~ 239 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~339 Kč~~ 239 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~519 Kč~~ 199 Kč
Stav Dobrý archy stále nerozřezané, opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 169 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	291
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2025 16:24
Číslo položky:	1111909

O autorovi

Joža Uprka

Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...

Více od autora