Jiří Tvrzník, Jaroslav Marvan
Jaroslav Marvan vypravuje

1975 | Nakladatelství Novinář

Vzpomínky národního umělce, které do literární podoby citlivě přetlumočil Jiří Tvrzník, podávají nepřikrášlené svědectví o člověku, který zasvětil celý život herectví. Převážně úsměvné historky a příběhy z bohatého hereckého imimodivadelního života přibližují Marvanovo žižkovské dětství, jeho cestu k divadlu, přátele a… četné divadelní, filmové a televizní role, jimiž se vepsal do vědomí diváků.. Vzpomínky národního umělce, které do literární podoby citlivě přetlumočil Jiří Tvrzník, podávají nepřikrášlené svědectví o člověku, který zasvětil celý život herectví. Převážně úsměvné historky a příb…ěhy z bohatého hereckého imimodivadelního života přibližují Marvanovo žižkovské dětství, jeho cestu k divadlu, přátele a četné divadelní, filmové a televizní role, jimiž se vepsal do vědomí diváků..

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	224 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 14:47
Číslo položky:	1120259

O autorech

Jiří Tvrzník

Filmový a divadelní kritik, publicista mnohostranných zájmů, v 70 letech redaktor deníku Mladá fronta.

Více od autora

Jaroslav Marvan

Jaroslav Marvan byl český herec. Narodil se a vyrůstal na pražském předměstí, tehdy samostatném Žižkově. Vystudoval reálné gymnázium Karla Sladkovského a stejně jako jeho otec se stal zaměstnancem pošty. Pracoval v pražském Zeměpisném ústavu a na ředitelství pošt. Po několika letech praxe byl vyslán do Užhorodu na Podkarpatskou Rus . Zde působil v letech 1920–1923 a zde začal hrát ochotnické divadlo. Pokračoval ochotnicky i později v Praze v žižkovském divadle Deklarace a také ve Švandově divadle. Po návratu do Prahy byla jeho hlavním zaměstnáním práce výběrčího úvěrů. Když si údajně stěžoval svému příteli a spolužákovi, blíže neurčenému Josefu Čapkovi, že se stydí vymáhat od lidí peníze, Čapek mu pomohl dostat se k divadlu k Burianovi. Bylo mu v té době 24 let, stal se hostujícím hercem v Divadle Vlasty Buriana s gáží třicet korun za představení. V roce 1926 se stal profesionálním hercem a Burianovým dvorním „nahrávačem“. V období protektorátu, v roce 1943, přestoupil do Divadla na Vinohradech, kde zůstal až do roku 1950, kdy po rozdělení souborů přešel do Městských divadel pražských a zde hrál až do roku 1954. V roce 1954 se stal členem činohry Národního divadla, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1972. Účinkoval ve 212 filmech a na 30 televizních inscenací, stal se jedním z nejobsazovanějších českých herců. První film se jmenoval Falešná kočička aneb Když si žena umíní a poslední Noc na Karlštejně z roku 1973. Hrál téměř ve všech Burianových filmech. Vystupoval též v televizním seriálu Hříšní lidé města pražského, kde ztvárnil postavu kriminálního rady Vacátka i v navazujících celovečerních filmech. Svatopluk Beneš František Filipovský Josef Vinklář Jaroslav Marvan bydlel ve vilové čtvrti Třebešín ve Strašnicích v ulici K Červenému dvoru 677....

Více od autora