Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Karel Krejčí
Jaro národů ve slovanských literaturách

Karel Krejčí
Jaro národů ve slovanských literaturách

1948 | Nakladatelství ELK

Antologie je rozdělena do 4 oddílů: I. Slované v letech čtyřicátých, II. Slovanství, III. Člověk a lid. IV. Barikády. Zastoupeni jsou autoři čeští, slovenští , ruští, polští, srbští, chorvatští, z ukrajinských Ševčenko, ze slovinských Prešérn, z bulharských Cintulov, černohorských vladyka Petar II, lužickosrbských básn…ík Zejleř. Doplněno životopisnými daty. Antologie je rozdělena do 4 oddílů: I. Slované v letech čtyřicátých, II. Slovanství, III. Člověk a lid. IV. Barikády. Zastoupeni jsou autoři čeští, slovenští , ruští, polští, srbští, chorvatští, z ukr…ajinských Ševčenko, ze slovinských Prešérn, z bulharských Cintulov, černohorských vladyka Petar II, lužickosrbských básník Zejleř. Doplněno životopisnými daty.

Stav

Dobrý

špinavá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, špinavá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	149 s., [20] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Závada
Edice:	Národní klenotnice
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2025 15:47
Číslo položky:	1161035

O autorovi

Karel Krejčí

Karel Krejčí byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog. Maturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce. V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu. V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK. V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd pro obor filologických věd se pak stal o rok později. V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu. Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.

Více od autora