Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Otakar Novotný
Jan Kotěra a jeho doba

Otakar Novotný
Jan Kotěra a jeho doba

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Obsáhlá studie podává kritický přehled životního díla velkého českého architekta i jeho žáků a upozorňuje na jeho trvalý, dosud však přezíraný význam ve vývoji české architektury. Polovinu svazku zabírají obrazové přílohy. Obsáhlá studie podává kritický přehled životního díla velkého českého architekta i jeho žáků a upozorňuje na jeho trvalý, dosud však přezíraný význam ve vývoji české architektury. Polovinu svazku zabí…rají obrazové přílohy.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

opotřebená obálka, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~3 999 Kč~~ 3 599 Kč
	Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka, neautorský podpis	Skladem pro e-shop	~~2 899 Kč~~ 2 499 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, opotřebená obálka, neautorský podpis
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	287 , 113 obrázků
Jazyk:	česky
Edice:	25. svazek ed. 25. svazek ed. Současné umění
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 12. 2024 13:29
Číslo položky:	1094271

O autorovi

Otakar Novotný

Otakar Novotný byl český architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Narodil se v Benešově, jako jedno ze čtyř dětí v rodině notáře. V letech 1891–1894 studoval na české reálce v Praze. Poté pokračoval v letech 1894–1898 ve studiu na stavitelském oddělení Státní vyšší průmyslové školy v Praze. V posledním ročníku o prázdninách pracoval v ateliéru Josefa Schulze při stavbě budovy Uměleckoprůmyslového musea. V letech 1898–1900 byl asistentem pro stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1900–1903 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry. Následujícího roku byl hlavním architektem v Kotěrově ateliéru. V roce 1902 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1904 si otevřel vlastní architektonický ateliér. V letech 1906–1909 souběžně vyučoval kresbu a kompozici v kursech pro malíře pokojů, které pořádalo Umělecko-průmyslové museum. V roce 1907 se oženil s Helenou Šolcovou, téhož roku se jim narodil syn Otakar a v roce 1911 syn Jiří. V roce 1911 se stal členem družstva Artěl, pro které navrhoval nábytek, sklo a další předměty. Působil i ve vedení družstva. V letech 1912–1914 pak vyučoval na Vyšší dívčí škole v Praze nauku o slozích. Byl také zakládajícím členem Svazu českého díla . V únoru 1915 nastoupil jako jednoroční dobrovolník k dělostřelectvu a v letech 1915–1918 pak sloužil na italské frontě. Od roku 1923 nastoupil jako suplující profesor na Akademii výtvarných umění v Praze na místo zemřelého Jana Kotěry. V roce 1929 byl jmenován řádným profesorem architektury na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1935–1937 byl rovněž rektorem školy. V roce 1941 byl penzionován. Na školu se vrátil 1. března 1948 a v roce 1952 byl jmenován profesorem pro sloh a architektonické tvarosloví a působil zde do 31. prosince 1953, kdy školu definitivně opustil. Zemřel 4. dubna 1959 v ...

Více od autora