Jan Patočka, Jaromír Kopecký, Jiří Kyrášek
Jan Amos Komenský : Nástin života a díla

1957 | Státní pedagogické nakladatelství

Stručný životopis našeho pedagoga spolu s charakteristikou doby, v níž žil. Kniha pak dále pojednává o jeho spisech, o filosofických myšlenkách, o Komenského pedagogické soustavě, o cíli výchovy, obsahu vzdělání a školnídocházce, o biologických a psychologických předpokladech vzdělávání, o vyučovací metodě, vyučovacím …procesu, o výchově mravní, soustavě škol, o učiteli a o školských otázkách správních. Stručný životopis našeho pedagoga spolu s charakteristikou doby, v níž žil. Kniha pak dále pojednává o jeho spisech, o filosofických myšlenkách, o Komenského pedagogické soustavě, o cíli výchovy, obsa…hu vzdělání a školnídocházce, o biologických a psychologických předpokladech vzdělávání, o vyučovací metodě, vyučovacím procesu, o výchově mravní, soustavě škol, o učiteli a o školských otázkách správních.

Stav

Mírně opotřebená

razítka z knihovny, vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	272 s.,fot.,rejstř
Jazyk:	česky
Edice:	Publikace vědecké literatury
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 5. 2024 11:2
Číslo položky:	859313

O autorech

Jan Patočka

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Více od autora