Samuil Jakovlevič Maršak
Jak šlo psaní kolem světa

1972 | Nakladatelství Albatros

Kniha obsahuje jednoduché básničky nejen ze života zvířátek pro malé čtenáře.

Obsah:
Dětské zrcadlo: Čeho se bál Iva?, Velikán, Mistr kazisvět, Míč, Lenoši a kocour, Kamarádi.
Zamotané příběhy: O popleteném pánovi, Zavazadlo, Jak šlo psaní kolem světa.
Pohádkový čtyřlístek: Kdo je víc?, Pohádka o hloupé… myšce, O dvou sousedech, Mlynář, chlapec a osel. Kniha obsahuje jednoduché básničky nejen ze života zvířátek pro malé čtenáře.

Obsah:
Dětské zrcadlo: Čeho se bál Iva?, Velikán, Mistr kazisvět, Míč, Lenoši a kocour, Kamarádi.
Zamotané př…íběhy: O popleteném pánovi, Zavazadlo, Jak šlo psaní kolem světa.
Pohádkový čtyřlístek: Kdo je víc?, Pohádka o hloupé myšce, O dvou sousedech, Mlynář, chlapec a osel.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[79]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Olga Pavalová
Překladatel:	Jiří Václav Svoboda
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 1. 2026 16:4
Číslo položky:	1533649

O autorovi

Samuil Jakovlevič Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...

Více od autora