Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Astronomie
Karel Holub
Jak se kdy lidé dívali na vesmír

Karel Holub: Jak se kdy lidé dívali na vesmír

Karel Holub
KOMPLET 8X Římské dějiny I + Římské dějiny II + Římské dějiny III + Vývoj českého jazyka + Vývoj říše rakouské + Jak se kdy lidé dívali na vesmír + Kultura byzantská + Vznik a počátky národa československého

1921 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Jak se kdy lidé dívali na vesmír. Jak se kdy lidé dívali na vesmír.

Obsažené svazky:

Kultura byzantská, její vznik a význam 1917 (42 s.)
Jak se kdy lidé dívali na vesmír 1921 (48 s.)
Vývoj českého jazyka 1918 (48 s.)
Vznik a počátky národa československého 1917 (54 s.)
Vývoj říše rakouské 1917 (38 s.)
Římské dějiny, Počátky Říma a vzrůst na velmoc světo... 1914 I (36 s.)
Římské dějiny, (Říše římská od r. 200 př. Kr. až do ... 1915 II (40 s.)
Římské dějiny, Císařství římské (r. 30. př. Kr.-r. 4... 1916 III (42 , 1 nečíslovaný list obrazové přílohy, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 149 Kč
	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	42 + 48 + 36 + 40 + 42 + 48 + 54 + 38
Jazyk:	česky
Edice:	23, 70, 100. svazek ed. 23, 70, 100. svazek ed. Za vzděláním, 49, 98, 117. svazek ed. 49, 98, 117. svazek ed. Za vzděláním : knížky pro každého
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	v Praze
Vystaveno:	17. 3. 2026 12:0
Číslo položky:	1661838

O autorech

Kamil Krofta

Kamil Krofta byl český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat. Kamil Krofta se narodil v rodině plzeňského advokáta a staročeského politika Josefa Krofty a jeho ženy Marie, rozené Svátkové. Byl třetím z deseti sourozenců. Vystudoval gymnázium v Plzni a v letech 1894–1896 studoval na filozofické fakultě Karlovo–Ferdinandovy univerzity v Plzni. Poté studoval na Institut für Österreichische Geschichtsforschung ve Vídni. Doktorem filozofie byl promován v Praze v roce 1898. O rok později ukončil i vídeňská studia. Po ukončení studií pobýval dva roky na stipendijním pobytu ve Vatikánu, kde připravoval k vydání bohemika – papežské listiny z let 1378–1404. Vynikající výsledky jeho práce byly referencí pro přijetí do pražského Zemského archivu, kde pracoval v období 1901–1911. V roce 1904 byl jmenován dopisujícím členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění a v následujícím roce se habilitoval na pražské české univerzitě. Dne 11. listopadu 1911 byl Kamil Krofta na této univerzitě jmenován mimořádným profesorem rakouských dějin a 29. února 1912 opustil Zemský archiv, aby na univerzitu nastoupil. V roce 1919 byl Kamil Krofta jmenován řádným profesorem československých dějin se zvláštním zřetelem ke Slovensku, ale již 22. března 1920 se stal prvním vyslancem ČSR u Svatého stolce a ve funkci byl do prosince 1921 . V lednu 1922 se stal vyslancem ve Vídni, od roku 1925 v Berlíně. V roce 1927 se vrátil do Československa, kde byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí jako šéf jeho presidia. Byl zástupcem tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a v době jeho nepřítomnosti ministerstvo řídil. Stejně tak zastupoval ministra zahraničí Milana Hodžu poté, co byl Edvard Beneš v roce 1935 zvolen presidentem republiky. V červnu 1936 odešel do důchodu. Po svém zvolení presidentem zprostil E...

Více od autora

Jaroslav Bidlo

Jaroslav Bidlo byl český historik, profesor východoevropských dějin na Univerzitě Karlově. Narodil se v rodině východočeského učitele. Po předčasném ukončení kněžského semináře odešel studovat, a sice na pražskou univerzitu ke studiu katolické dogmatiky a historie na filozofické fakultě. Tyto dva obory mu umožnily orientaci ve středověku ve všech jeho církevně-politických intencích. Během svého působení v Praze byl i starostou Historického klubu. Původně učil krátce na střední škole , ale po odchodu prof. Jirečka byl určen jako jeho nástupce v oboru historické slavistiky. Jeho zásluhy ve vědním oboru všeobecné dějiny se zvláštním zřetelem k dějinám východní Evropy a Balkánu byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , řádným členem České akademie věd a umění se stal 19. března 1927 . Dále byl členem akademií polské, jihoslovanské a ruské. Pod vlivem Jaroslava Golla, v jehož semináři byl zapsán poprvé v roce 1890, se začal zabývat studiem dějin Jednoty bratrské, zaměřil se zejména na její polskou větev. Po studijním pobytu v letech 1892 a 1893 v Krakově, Petrohradě a Moskvě jakoby objevil východní Evropu a její dějiny. V roce 1897 vydává první dílo o Jednotě bratrské „Nekrologia polské větve Jednoty bratrské“ . V následujících letech na něj navázal čtyřdílnými dějinami polské jednoty. Vycházel přitom z pramenů, s nimiž se seznámil v Polsku, Vídni, Vatikánu a ve Švýcarsku. Jednota bratrská v prvním vyhnanství, jeho habilitační práce, pokrývá druhou polovinu 16. století s důrazem na teologickou stránku exilového života, včetně vlivu na polskou i českou společnost. Goll ohledně Bidlovy habilitace psal Rezkovi: „Jsou tu další habilitace, které b...

Více od autora