Emanuel Šlechta
Indiáni v pueblech

Emanuel Šlechta

Emanuel Šlechta byl český a československý politik Československé strany socialistické, hlavní představitel poúnorového prokomunistického kurzu ČSS, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Koncem 50. let byl kritizován komunisty a zbaven některých funkcí. Až do smrti však zůstal ministrem a předsedou Státního výboru pro výstavbu. Spáchal s manželkou sebevraždu. Od roku 1935 působil jako docent Českého vysokého učení technického v Praze. Publikoval odborné národohospodářské studie. Už před válkou se angažoval v národně socialistické straně . Za druhé světové války byl aktivní v odboji a řadu let strávil v koncentračním táboře Buchenwald. V poválečném období se profiloval jako ekonomický expert národních socialistů, byl členem širšího vedení strany. Ve své funkci spolupracoval v některých věcných otázkách již před rokem 1948 s komunisty, nepatřil ale k otevřeně levicovému křídlu. Během únorového převratu v roce 1948 ovšem patřil mezi nejaktivnější představitele frakce tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Z 24 členů předúnorového předsednictva strany byl Šlechta jediný, kdo aktivně spolupracoval s novým režimem. Stal se místopředsedou Ústředního Akčního výboru Národní fronty. V důsledku únorového převratu se Šlechta stal novým předsedou Československé strany socialistické. Ve funkci ho potvrdila celostátní konference ČSS v říjnu 1954. Získal i ministerský post. V druhé vládě Klementa Gottwalda byl od února 1948 ministrem techniky. Funkci si udržel až do roku 1950 i ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v níž se potom stal o...