František Michálek Bartoš
Husitská revoluce: Díl 1-2 ( Doba Žižkova, Vláda bratrstev a její pád)

1965 | Nakladatelství Československé akademie věd

Nestor českých historiků husitství shrnuje výsledky více než čtyřicetiletého studia. Navazuje na svou knihu Čechy v době Husově, vydanou r. 1947. Pokračuje v pokrokové tradici Palackého. Husitskou revoluci pojímá jako proces demokratizace společnosti a státu. Soustřeďuje se především na programy, proměny i složení stra…n a směrů a na životní osudy státníků revoluce. Nestor českých historiků husitství shrnuje výsledky více než čtyřicetiletého studia. Navazuje na svou knihu Čechy v době Husově, vydanou r. 1947. Pokračuje v pokrokové tradici Palackého. Husitskou rev…oluci pojímá jako proces demokratizace společnosti a státu. Soustřeďuje se především na programy, proměny i složení stran a směrů a na životní osudy státníků revoluce.

Obsažené svazky:

Husitská revoluce, Doba Žižkova 1415-1426 1965 II./7 (236 s., 1. vyd.)
Husitská revoluce, Vláda bratrstev a její pád 1426-1437 1966 II. - 8 (263, [1], 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	236 + 263
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. České dějiny
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2026 10:26
Číslo položky:	1599163

O autorovi

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora