Rudolf Medek, František Michálek Bartoš, Josef Vítězslav Šimák, Jaroslav Prokeš, Karel Galla, Emanuela Nohejlová-Prátová, Hans Driesch, Metoděj Pleský, Josef Kudela, Jaroslav Koudelka, Josef Jílek, J. V Šimák, Emil Sobota, Karel Kříž, Otakar Frankenberger, Jaroslav Makuš, Vladimír Klecanda, Jiří Jaroš, František Bednařík, Jan Maria Novotný, Augustin Pechlát, Gustav Skalský, František Bauer, František Štůla, Rudolf Procházka, Rudolf Stránský, František Ježek, Karel Hašek, Jozef Rudinský, Vlastimil Šádek, Jaroslav Šafář, Leopold Chmela, Václav Všetečka, Cyril Valenta, Otakar Klapka, Jozef Drachovský, Imrich Karvaš, Karel Koukal, Jozef Kúdela, Jiří Letov, Jaroslav Matuš, Karol Kříž, Antonín Houdek, Zdeněk Fafl, František Coufal, Václav Sekera, Jan Čakrt, Ant. B Svojsík, František Berdych
Armáda a národ

1938 | Nakladatelství L. Mazáč

Obsáhlá publikace k dějinám i tehdejší současnosti obrany státu, vydáno k 20. výročí ČSR, popis organizace armády. Obsáhlá publikace k dějinám i tehdejší současnosti obrany státu, vydáno k 20. výročí ČSR, popis organizace armády.

Stav

Dobrý

převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	520 , 51 nečíslovaných listů obrzových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Fiala
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2025 12:52
Číslo položky:	1257758

O autorech

Rudolf Medek

Rudolf Medek byl český spisovatel a voják. Narodil se v rodině královéhradeckého obuvníka Václava Medka a jeho manželky Marie, rozené Špatenkové. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909–1914 učil na školách v okrese. Měl šest sourozenců, bratr Jaroslav Medek byl autorem románů z 1. světové války. V roce 1914 byl povolán do armády a absolvoval důstojnický kurs. V první světové válce byl nasazen na ruské frontě a o Vánocích 1915 přešel k Rusům. Po pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Účastnil se bitvy u Zborova, po ní doprovázel v Rusku T. G. Masaryka a v letech 1917–1918 byl redaktorem časopisu Československý voják. S legiemi se zúčastnil cesty Sibiří a v roce 1919 byl členem delegace s vojensko-politickým posláním do USA a Francie. Do 31. prosince 1919 dosáhl hodnosti podplukovníka. Po návratu do Československa se ve službách československé armády stal plukovníkem, v dubnu 1931 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu , ve Francii získal Řád čestné legie; tato vyznamenání po Mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 a po jeho sloučení s dalšími institucemi do Památníku národního osvobození se stal jeho ředitelem. Od roku 1929 se angažoval i politicky, ale jen jako nestraník . Dne 27. listopadu 1934 vydala skupina českých spisovatelů prohlášení, ve kterých odsuzovali protiněmecké manifestace českých studentů v době tzv. insigniády; tyto útoky nazvali fašistickými. Rudolf Medek na to reagoval 29. listopadu otevřeným dopisem Karlu Čapkovi. V něm se zastával násilně demonstrujících českých studentů a poukázal na původce – německé studenty, kteří obsadili Karo...

Více od autora

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora