Marie Pujmanová
Lidé na křižovatce, 1. - 3. díl Lidé na křižovatce, Život proti smrti, Hra s ohněm)

1960 | Nakladatelství Československý spisovatel

Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vyprávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravit první velkou morální porážku fašismu v lipsk…ém procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu.
Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni.
Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy. Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vypr…ávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravit první velkou morální porážku fašismu v lipském procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu.
Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni.
Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy.

Obsažené svazky:

Hra s ohněm 1960 (287 s., 11. vyd.)
Lidé na křižovatce 1960 (392 s., 22. vyd.)
Život proti smrti 1960 (369 s., 6. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý lehce natrhnutá obálka, zašlý ochranný obal	Skladem pro e-shop	~~379 Kč~~ 129 Kč
Stav Dobrý vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý potrhaná obálka, část obálky chybí	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~279 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 69 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	287 + 392 + 369
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Eis
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2026 15:12
Číslo položky:	1693934

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora