Gisa Picková-Saudková
Hovory s Otokarem Březinou

1929 | Nakladatelství Spolek výtvarných umělců Mánes

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	437
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihy Mánesa
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2024 12:20
Číslo položky:	925332

O autorovi

Gisa Picková-Saudková

Gisa Picková-Saudková v matrice Gisela byla česká židovská spisovatelka, překladatelka a publicistka. Rodiče Gisy byli Wilhelm Saudek a Rosa Saudková-Jamnítzová . Sourozenci: Ignaz Saudek lékař, Bertha Saudková , Laura Singerová-Saudková , Robert Saudek významný český grafolog a spisovatel, Paul Saudek a Martha Bauerová-Saudková . Gisa Picková-Saudková navštěvovala měšťanskou školu v Kolíně, později studovala v Praze. Roku 1911 se vdala za Richarda Picka – zvěrolékaře a šla za ním do Jaroměřic nad Rokytnou. Zde se setkávala s mnoha významnými osobnostmi československé kultury, např. s Otakarem Březinou, Františkem Xaverem Šaldou, Arne Laurinem, Jaroslavem Kvapilem, Otokarem Fischerem. Byla také společensky činná, působila v místním Sokole a pořádala literárně poznávací akce. Byla členkou Národní demokracie a tajemnicí místní organizace. 11. dubna 1912 se manželům narodila dcera Jiřina, 22. listopadu 1916 syn Pavel. Po smrti manžela 31. 1. 1925 se s dětmi odstěhovala ke své sestře Martě do Kolína. Gisa v roce 1928 vyhrála Grabowskiho cenu za svou hru Za denním chlebem. V roce 1929 vydala Hovory s Otakarem Březinou. U sestry bydlela až do roku 1942, kdy musela s dalšími kolínskými židy nastoupit na transport do Terezína. Z terezínského ghetta byla v prosinci roku 1943 deportovaná společně se synem Pavlem do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Gisa Saudková se také věnovala publicistické tvorbě. V Jaroměřicích přispívala do Župníku věstníku sokolského a do třebíčského Demokrata. Mezi další periodika patřil Kmen, Lidové noviny, znojemský Moravský list, přerovské Národní noviny a moravskobudějovické Naše noviny. Od roku 1906 přispívala do Ženské revue, Ženských listů a Ženského světa. Po návratu do Kolína spolupracovala s Polabskou stráží, Národním osvobozením, Rozpravami Aventina a Tvorbou. Přispívala ...

Více od autora