Karel Poláček
Hlavní přelíčení

1933 | Nakladatelství František Borový

Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista K. Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už před časem jako soudní zpravodaj popsal v Českém slově. Román Hlavní přelíčení je první literární prací, v níž se humorista K. Poláček vydal do oblasti tzv. vážné prózy. Za námět pro svůj román si zvolil skutečný soudní proces, vraždu služebné, který už př…ed časem jako soudní zpravodaj popsal v Českém slově.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 39 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	328
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihy Karla Poláčka
Vydání:	2. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2024 10:31
Číslo položky:	891246

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora