Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Karel Kalláb
Historie a pověsti moravských hradů

Karel Kalláb: Historie a pověsti moravských hradů

Karel Kalláb, Anna Šanová, A Šanová
Historie a pověsti moravských hradů

2004 | Nakladatelství Fontána

Obálkový podnázev: báje, mýty a legendy

se rádi touláte po pamětihodnostech naší rodné země a rádi se necháváte inspirovat místními legendami, zajímavostmi a typy k návštěvám méně známých míst, pak pro vás máme velmi vhodného pomocníka. Výpravy do bájí, historie a zajímavostí pětadvacítky nejvýznamnějších morav…ských jsou dokumentovány množstvím současných fotografií i dobových grafik, exkurzí do dávné i nedávné minulosti atd. Obálkový podnázev: báje, mýty a legendy

se rádi touláte po pamětihodnostech naší rodné země a rádi se necháváte inspirovat místními legendami, zajímavostmi a typy k návštěvám méně známých míst…, pak pro vás máme velmi vhodného pomocníka. Výpravy do bájí, historie a zajímavostí pětadvacítky nejvýznamnějších moravských jsou dokumentovány množstvím současných fotografií i dobových grafik, exkurzí do dávné i nedávné minulosti atd.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 69 Kč
	Stav Dobrý poškozený horní roh desek	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	191 , IV listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073361795
ISBN:	9788073361792
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	9. 12. 2024 9:42
Číslo položky:	1080590

O autorech

Karel Kalláb

Karel Kalláb byl moravský učitel, muzejní pracovník, sběratel pověstí a překladatel. Narodil se v Novém Městě na Moravě do rodiny tkalce Františka Kallába a jeho manželky Marie . Dne 18. února 1910 se oženil s Olgou Feldmannovou. Aktivně se zapojoval v tělovýchovném spolku Sokol. Za povšimnutí stojí Kallábův přátelský vztah se sochařem Janem Štursou, po jehož smrti v roce 1925 vydal vzpomínkový článek k uctění jeho památky. Vystudoval reálnou školu, na kterou navázal jednoročním abiturientským kursem na Učitelském ústavu v Praze. Poté působil jako učitel v rodném Novém Městě na Moravě, v Radešínské Svratce a Brně . Do důchodu odešel v roce 1939. Vyjma učitelské dráhy působil také 10 let jako kustod v Horáckém muzeu. Zde zodpovídal za uspořádání muzejních sbírek a jejich přípravu pro Horáckou krajinnou výstavu v roce 1925. Důležitou součástí jeho profesního působení tvořilo sbíraní pověstí od pamětníků a z archivních pramenů. Kallábova neúnavná sběratelská činnost vyústila ve vydání několika knih pověstí, které doplňoval podobně laděnými příspěvky v Lidových novinách, v odborném etnologické periodiku Český lid, a v dnes již nevydávaných dětských časopisech Lípa a Vlaštovička. Při zakládání Vlaštovičky, pyšnící se podtitulem "Časopis šťastných dětí", ve 30. letech 20. století se dokonce sám angažoval. V prostředí svého rodného Horácka spolupracoval Kalláb od 20. let na vydávání Horácké besedy, což byla měsíční příloha tehdejších novoměstských novin – Horáckých listů, a později přispíval i do místního periodika Naše Horácko. Literární nadání uplatnil Kalláb také jaké překladatel z němčiny a francouzštiny. Věnoval se například próze francouzských autorů Remy de Gourmont či Alphonse Daudet, jejichž překlady byly v letech 1914–1919 po částech uveřejňovány ve čtrnáctideníku Český svět....

Více od autora