Vratislav Effenberger
Henri Rousseau

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Monografie věnovaná velkému francouzskému malíři z přelomu století, geniálnímu Celníkovi, jehož dílo se zcela vymyká běžným uměleckým proudům tehdejší doby. Úvodní studie sleduje jeho životní osudy i osobitý malířský projev, charakterizovaný bezprostřední inspirací, absurdním lyrismem a snovou poezií, a určuje vyznam R…ousseauova zjevu pro další vývoj umění mezi oběma světovými válkami.

64 s. obr. příl. 8 s. barev. obr. příl. Franc., něm. a rus. souhrn, bibliogr., chronologický přehl. událostí, vysvětl. k obr. příl. Monografie věnovaná velkému francouzskému malíři z přelomu století, geniálnímu Celníkovi, jehož dílo se zcela vymyká běžným uměleckým proudům tehdejší doby. Úvodní studie sleduje jeho životní osudy i …osobitý malířský projev, charakterizovaný bezprostřední inspirací, absurdním lyrismem a snovou poezií, a určuje vyznam Rousseauova zjevu pro další vývoj umění mezi oběma světovými válkami.

64 s. obr. příl. 8 s. barev. obr. příl. Franc., něm. a rus. souhrn, bibliogr., chronologický přehl. událostí, vysvětl. k obr. příl.

Stav

Dobrý

stránky lehce zvlněné

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky lehce zvlněné
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	64 s., 67 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Současné světové umění
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 13:35
Číslo položky:	1342706

O autorovi

Vratislav Effenberger

Vratislav Effenberger byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu. V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen . Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník. Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu. K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal byl vůdčí osobností Surrealistická skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel. Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů. V závorce předpokládaný rok vzniku. Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury. Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a...

Více od autora