Marija Jurić Zagorka
Gričská čarodejnica : Sokyňa Márie Terézie - 3. svazek

1972 | Nakladatelství Smena

Gričská čarodějnice je příběh zasazený do doby vlády rakouské císařovny Marie Terezie a – v posledním díle – jejího syna Josefa II. Vzdor romanticky barvitému rozvoji děje se opírá o množství autentických dokumentů o svědectví pamětníků. Hrůzy čarodějnických procesů, jimž jsou věnovány díly následující po úvodním, rela…tivně samostatném - "Tajemství Krvavého mostu" -, nejsou žádným hororovým výmyslem autorky. Zachované dokumenty dokazují, že lidská zběsilost, hysterie a pověrčivost mohou za vhodných okolností překročit všechny myslitelné meze...
ISBN pro soubor: 80-7116-754-1 Gričská čarodějnice je příběh zasazený do doby vlády rakouské císařovny Marie Terezie a – v posledním díle – jejího syna Josefa II. Vzdor romanticky barvitému rozvoji děje se opírá o množství autentic…kých dokumentů o svědectví pamětníků. Hrůzy čarodějnických procesů, jimž jsou věnovány díly následující po úvodním, relativně samostatném - "Tajemství Krvavého mostu" -, nejsou žádným hororovým výmyslem autorky. Zachované dokumenty dokazují, že lidská zběsilost, hysterie a pověrčivost mohou za vhodných okolností překročit všechny myslitelné meze...
ISBN pro soubor: 80-7116-754-1

Součástí souboru:

Gričská čarodejnica 1971 (3sv., 573 + 642 + 465, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý lehce zašlá obálka, lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý odřená obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená prasklý hřbet, vazba u předsádky prasklá, zašlé desky, bez obálky, zkosený hřbet	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	573
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Ján Jankovič
Edice:	Ronapo, Romány na pokračovanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 9. 2026 10:52
Číslo položky:	1919949

O autorovi

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…