Oldřich Menhart, Bohdan Lacina
Gilgameš : starobabylonský epos ; volně zpracoval Ferdinand Stiebitz ; frontispice a dvanáct dřevorytů v záhlavích vyryl Bohdan Lacina ; typografickou osnovu navrhl Oldřich Menhart

1944 | Nakladatelství Jan V. Pojer

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	115
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ferdinand Stiebitz
Edice:	58. svazek ed. 58. svazek ed. Atlantis
Vydání:	První vydání.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	23. 8. 2024 11:49
Číslo položky:	951361

O autorech

Oldřich Menhart

Oldřich Menhart byl český typograf, tvůrce písma, kaligraf, knižní grafik a odborný publicista. Vyučil se typografem . Byl na studijním pobytu v Antverpách a v Cronbergu, svou praxi doplnil v Bauerově písmolijně a ve Stemplově závodě ve Frankfurtu nad Mohanem, v Offenbachu u bratrů Klingsporů, v Peignotově závodě a v Imprimerie Nationale v Paříži. V letech 1923–1925 vyučoval na typografické škole v Praze, vedl kurzy psaní a kreslení písma. Do roku 1929 pracoval jako faktor ve velkých pražských grafických závodech. Od roku 1933 do roku 1935 pracoval v tiskárně Kryl & Scotti v Novém Jičíně. Následně od roku 1935 do roku 1938 v tiskárně Karel Kryl v Novém JIčíně a v letech 1939 až 1950 v tiskárně Karel Kryl v Kroměříži. Ve svobodném povolání pak působil jako kaligraf a typograf. Podílel se na úpravách knih pro různá česká nakladatelství, věnoval se též tvorbě ex libris. Upravil nové vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce . V rámci Ročenky knihtiskařů a časopisu Typografia publikoval odborné články z oblasti písmařství a knižní typografie. Vydal několik vlastních knih, např. Regule kaligrafů , Nauka o písmu či Tvorba typografického písma . Je autorem 24 původních návrhů typografických písem, která postupně vydaly písmolijny v Německu, Anglii a Československu. Usiloval o nalezení národního charakteru písma v typech odpovídající zvláštnostem češtiny. Jeho kurzívu a italiku zakoupila v roce 1932 písmolijecká firma Bauersche Gießerei z Frankfurtu nad Mohanem, další jeho písmo používala také londýnská firma Monotype. 1930 – Menhartova antikva 1934 – Menhartova romana 1943 – Manuscript antikva 1948–1949 – Figural romana 1949 – Česká unciála 1950 – Parlament 1950 – Monument 1953 – Triga antikva Roku 1937 získal ocenění na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži – Čestný diplom. Napsal také množství článků a odborných publikací. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oldř...

Více od autora

Bohdan Lacina

Bohdan Lacina byl český malíř, grafik, ilustrátor, a profesor dějin umění a výtvarné výchovy. Bohdan Lacina se narodil ve vesnici Německé u Jimramova, která se dnes jmenuje Sněžné, ještě před první světovou válkou 15. února 1912. Svou cestu za uměním zahájil na přímluvy svého staršího bratra na novoměstské reálce, odkud přešel na brněnskou techniku a pak na učitelský směr pražské Vysoké školy architektury. Jeho pedagogy na tehdy prestižní výtvarné škole byli mimo jiné krajan Oldřich Blažíček a Cyril Bouda. Do umění vstoupil jako člen Levé fronty a vyrovnával se s vlivy svých vzorů jako Josefa Šímy, Salvátora Dalího a dalších surrealistů. Zásadní význam pro jeho rozvoj a další tvorbu mělo i seznámení se s Karlem Teigem a styk s uměleckou avantgardou. Ve 30. letech patřil do surrealistické Skupiny Ra. Poprvé vystavoval v D 37 a hned po skončení války v roce 1945 se zúčastnil v Praze výstavy Československá avantgarda. Prezentoval se i v zahraničí jako účastník expedice Art tchécoslovaque 1938-1946 v Paříži a v Bruselu. V roce 1941 se Lacina seznámil s Františkem Halasem a s Oldřichem Menhartem, typografem nazývaným „kníže české knižní kultury“, což odráží jeho trvalý vztah ke knižní grafice. Celkem ilustroval více než 60 knižních titulů. Od roku 1946 až do 1958 působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém a na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně. V roce 1959 se stal vedoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UJEP. V roce 1962 přešel na Filozofickou fakultu univerzity v Brně, kde byl v roce 1967 jmenován profesorem. Předtím učil v Jevíčku a v Boskovicích. Jako vysokoškolský pedagog se razantně stavěl proti požadavkům normalizátorů a zastával se studentů.

Více od autora