Jiří Krupička
Flagelantská civilizace

1999 | Nakladatelství Hynek

„Hledá-li někdo náměty k přemýšlení, najde jich v této knize bohatý výběr z řady oblastí života lidské společnosti.“ Tak svůj titul charakterizuje sám autor. Proč civilizace flagelantská neboli sebemrskačská? J. Krupička vidí v západní civilizaci, respektive v její tradici kritického myšlení, tendenci nemilosrdné sebek…ritiky, která však není uplatňována na ostatní lidské kultury. Autor si je sice vědom řady hanebností v historii evropské civilizace, avšak upozorňuje, že pozitivní stránka převládá, že existuje například více zachráněných životů než zmařených. Hříchem Západu je například rasismus; ten však podle autora nalezneme i u všech dalších kultur.

J. Krupička se dále analyzuje názory, které odejímají vinu z jednotlivce a přisuzují ji nespravedlivé společnosti, s názory, které hlásají soucit a odmítají jakoukoli nenávist, protože „je mnoho případů, kdy by se člověk neměl stydět za hněv a nenávist… Nic není přirozenějšího než nával prudké negativní emoce při pohledu na bestiální čin…“ Kritizuje „neomezený“ liberalismus a relativismus, mimo jiné proto, že výchova ve školách je „…v liberálních demokraciích přímo ze zákona odmravnělá ve vztahu k jakémukoli vnitřně souvislému souboru mravních norem.“ Opět v souvislosti s kritikou relativismu se věnuje rovněž otázkám pravdy, respektive jejích druhů.

Jak uvádí sám autor: „Nejúspěšnější výzvou k přemýšlení bývá provokace; autor se této metodě rozhodně nevyhýbá. Pokládal by za svůj úspěch, kdyby se mu podařilo přivést aspoň pár dogmatických myslí do varu…“ „Hledá-li někdo náměty k přemýšlení, najde jich v této knize bohatý výběr z řady oblastí života lidské společnosti.“ Tak svůj titul charakterizuje sám autor. Proč civilizace flagelantská neboli sebemr…skačská? J. Krupička vidí v západní civilizaci, respektive v její tradici kritického myšlení, tendenci nemilosrdné sebekritiky, která však není uplatňována na ostatní lidské kultury. Autor si je sice vědom řady hanebností v historii evropské civilizace, avšak upozorňuje, že pozitivní stránka převládá, že existuje například více zachráněných životů než zmařených. Hříchem Západu je například rasismus; ten však podle autora nalezneme i u všech dalších kultur.

J. Krupička se dále analyzuje názory, které odejímají vinu z jednotlivce a přisuzují ji nespravedlivé společnosti, s názory, které hlásají soucit a odmítají jakoukoli nenávist, protože „je mnoho případů, kdy by se člověk neměl stydět za hněv a nenávist… Nic není přirozenějšího než nával prudké negativní emoce při pohledu na bestiální čin…“ Kritizuje „neomezený“ liberalismus a relativismus, mimo jiné proto, že výchova ve školách je „…v liberálních demokraciích přímo ze zákona odmravnělá ve vztahu k jakémukoli vnitřně souvislému souboru mravních norem.“ Opět v souvislosti s kritikou relativismu se věnuje rovněž otázkám pravdy, respektive jejích druhů.

Jak uvádí sám autor: „Nejúspěšnější výzvou k přemýšlení bývá provokace; autor se této metodě rozhodně nevyhýbá. Pokládal by za svůj úspěch, kdyby se mu podařilo přivést aspoň pár dogmatických myslí do varu…“

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	340
Jazyk:	česky
ISBN10:	808590683X
ISBN:	9788085906837
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Puls
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 4. 2025 12:57
Číslo položky:	1202549

O autorovi

Jiří Krupička

Jiří Krupička byl český geolog, filosof a spisovatel, exulant, emeritní profesor University of Alberta v Edmontonu. Moderní jazyky vystudoval na Filosofické fakultě UK a poté geologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1947 získal doktorát přírodních věd. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na šestnáct let do vězení za pokus odeslat do zahraničí rukopis své knihy Člověk a lidstvo. Propuštěn byl v roce 1960. Během pražského jara spoluzakládal K-231, po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 emigroval nejdříve do Nizozemska, posléze do Kanady. Do roku 1988 zde pak přednášel geologii na University of Alberta. Příbramský uranový geopark, umístěný v areálu bývalého lágru Vojna, dnes Památníku Vojna, pobočce Hornického muzea Příbram, nese od roku 2013 jméno Jiřího Krupičky. Pod názvem článku je vždy uvedena internetová adresa s fotokopií textu článku http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/48/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/17/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/1/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/1/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/45/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/45/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/33/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/33/2.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/7/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/2.1991/24/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/3.1992/2/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/5.1994/4/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/6.1995/35/3.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/6.1995/48/2.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/3/1.png http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/3/3....

Více od autora