Miloslav Petrusek
Sociologie a literatura

1990 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sociologie literatury patří mezi oblasti humanitního poznání, které jsou neprávem opomíjené. Nejspíš pro obtížné získávání empirických dat a z obav před zjednodušujícím spojováním umělecké tvorby a společenských zájmů. A přitom se nepřestává opakovaně připomínat doslova nezbytnost nově vypracovat metodologicky přesné p…ostu py zkoumání literatury jako společenského faktu. Studie Miroslava Petruska nazvaná jednoduše Sociologie literatury především kriticky orientuje v nesnadné situaci, jaká panuje v naší sociologii literatury, a dotýká se i její útržkovité historie. A potom svými analýzami, systematickými otázkami a postřehy hlavně upozorňuje na mnohotvárnost souvislostí, které mají svou platnost při genezi literární tvorby a při jejím konkrétním působení. Literatura jako společenský fakt se tak objevuje v novém světle a náš obraz vztahu literatury a společnosti se doplňuje řadou pohledů orientovaných k autorské osobnosti, k jedinečnosti uměleckého díla i ke čtenáři. Sociologie literatury patří mezi oblasti humanitního poznání, které jsou neprávem opomíjené. Nejspíš pro obtížné získávání empirických dat a z obav před zjednodušujícím spojováním umělecké tvorby a sp…olečenských zájmů. A přitom se nepřestává opakovaně připomínat doslova nezbytnost nově vypracovat metodologicky přesné postu py zkoumání literatury jako společenského faktu. Studie Miroslava Petruska nazvaná jednoduše Sociologie literatury především kriticky orientuje v nesnadné situaci, jaká panuje v naší sociologii literatury, a dotýká se i její útržkovité historie. A potom svými analýzami, systematickými otázkami a postřehy hlavně upozorňuje na mnohotvárnost souvislostí, které mají svou platnost při genezi literární tvorby a při jejím konkrétním působení. Literatura jako společenský fakt se tak objevuje v novém světle a náš obraz vztahu literatury a společnosti se doplňuje řadou pohledů orientovaných k autorské osobnosti, k jedinečnosti uměleckého díla i ke čtenáři.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	106
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020201653
ISBN:	9788020201652
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Puls
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 11:30
Číslo položky:	1284341

O autorovi

Miloslav Petrusek

Miloslav Petrusek byl český sociolog, vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V roce 1992 byl jmenován profesorem. V letech 1997–2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy. Petrusek vystudoval v letech 1954–1959 filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jeho diplomová práce nesla název Světový názor T. G. Masaryka. Po dvouleté základní vojenské službě se stal vyučujícím filozofie a formální logiky na Pedagogickém institutu ve Zlíně, věnoval se však i sociologii, která byla v té době jako věda silně omezena. V období 1964–1967 byl výzkumným pracovníkem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul kandidát sociologických věd a doktor filozofie. V ústavu pod vedením Pavla Machonina vznikl výzkum sociální stratifikace československé společnosti, největší sociologický výzkum této doby. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 však musely být jeho výsledky staženy, stejně jako vydaný Malý sociologický slovník vytvořený kolektivem autorů. Mezi lety 1967–1979 působil jako odborný asistent katedry sociologie Filozofické fakulty UK. V roce 1970 mu bylo zrušeno členství v KSČ a výrazně omezeny publikační i pedagogické možnosti. Vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu byl v letech 1979–1987 formálně veden jako vědecký pracovník, ve skutečnosti pracoval jako pomocný knihovník na FF UK. V této době také spolupracoval s brněnskými disidenty a připravoval knihy, které však mohly vyjít až po roce 1989. Po revoluci byl Petrusek v roce 1990 habilitován jako docent pro obor sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a mj. také zvolen předsedou Masarykovy československé sociologické společnosti. Podílel se na založení Fakulty sociálních věd UK a v letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V letech 1997–2000 byl prorektorem UK pro studijní záležitosti. Významně se angažoval v redakci Sociologick...

Více od autora