Alois Jirásek
Filosofská historie

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

J. nás v této selance seznamuje s maloměstskou Litomyšlí let 1847 a 1848, zvláště pak s jejími filosofy, ne s těmi, "kteří pravdu každé věci znají", ale s těmi, jimž "bujná krev v mladém těle kolovala, kteří zpívali, dychtili a milovali, s nimiž dívky, jinak bradatých učených filosofů nic si nevážící, rády se bavily, b…a je milovaly". Novela se dělí na dvě části, ve dvě revoluce: první o majales, květnovou slavnost, kterou studenti přes přísný zákaz hradecké konsistoře přece v Nedošínském háji uskutečnili, a druhou, historickou, o politickou svobodu r. 1848. J. psychologicky věrně zachycuje, jak působil revoluční rok na jednotlivé hrdiny, mužného vlastence Vavřenu, dobrosrdečného šprýmaře Frýborta, tragického Špínu, který padl v Praze na barikádách, na zamilovaná děvčata, "matku studentů", starou pannu slečnu Elis, ale také na místní němčící honoraci, reprezentovanou nejvýrazněji omezeným byrokratem, panem aktuárem Roubínkem, majetníkem obrazu Herodesa, jenž se z pomyšlení na konstituci až k smrti rozstonal. "Filosofská historie je tak mladistvě svěží nejen proto, že jedná o studentech, ale i proto, že duch těchto studentů ovládá všechno, i samého autora: a dále, že duch těchto studentů jest opravdu mladý, že věští příchod nové, lepší, svobodnější generace a tím i nového, lepšího života." J. nás v této selance seznamuje s maloměstskou Litomyšlí let 1847 a 1848, zvláště pak s jejími filosofy, ne s těmi, "kteří pravdu každé věci znají", ale s těmi, jimž "bujná krev v mladém těle kolovala…, kteří zpívali, dychtili a milovali, s nimiž dívky, jinak bradatých učených filosofů nic si nevážící, rády se bavily, ba je milovaly". Novela se dělí na dvě části, ve dvě revoluce: první o majales, květnovou slavnost, kterou studenti přes přísný zákaz hradecké konsistoře přece v Nedošínském háji uskutečnili, a druhou, historickou, o politickou svobodu r. 1848. J. psychologicky věrně zachycuje, jak působil revoluční rok na jednotlivé hrdiny, mužného vlastence Vavřenu, dobrosrdečného šprýmaře Frýborta, tragického Špínu, který padl v Praze na barikádách, na zamilovaná děvčata, "matku studentů", starou pannu slečnu Elis, ale také na místní němčící honoraci, reprezentovanou nejvýrazněji omezeným byrokratem, panem aktuárem Roubínkem, majetníkem obrazu Herodesa, jenž se z pomyšlení na konstituci až k smrti rozstonal. "Filosofská historie je tak mladistvě svěží nejen proto, že jedná o studentech, ale i proto, že duch těchto studentů ovládá všechno, i samého autora: a dále, že duch těchto studentů jest opravdu mladý, že věští příchod nové, lepší, svobodnější generace a tím i nového, lepšího života."

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	236
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Skvosty
Vydání:	Vyd. 32., ve Skvostech 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2024 13:8
Číslo položky:	1014561

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora