Knihy
Jazyk a lingvistika
Slovníky
Vladimír Neff
Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorg...

Vladimír Neff
Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias

1948 | Nakladatelství Družstevní práce

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit? Tento slovník je určen laickému, nezasvěcenému publiku, nadšeným, hledajícím amatérům, zároveň je… aledostatečně ambiciózní, protože se neuchyluje k zjednodušování vykládaných myšlenek, naopak – snaží se vystihnout jejich podstatu. Srozumitelnost výkladu zde není v rozporu s hloubkou filosofického myšlení. Na otázku, co je nejtěžší ze všech věcí, odpověděl Thales z Milétu: „Znát sebe sama.“ A na otázku, co je nejsnadnější, řekl: „Poradit druhému.“ Nechme si tedy poradit od autora, jenž získal filosofické vědění jako samouk z vlastního zájmu a vůle, z touhy porozumět světu kolem. Tento fakt vedl k tomu, že hesla jsou pojednána velmi důkladně, osvětlují daný pojem či osobnost z mnoha úhlů a uvádějí souvislosti s jinými filosofickými oblastmi, tématy a osobnostmi. Navíc jeho praxe romanopisce a vypravěčský um mu umožňují srozumitelně vysvětlit i nejkomplikovanější témata. Filosofický slovník pro samouky je inspirující četbou pro zájemce o filosofický obor a zároveň i velmi působivým literárním dílem. Usaďme se tedy někde v klidu a naslouchejme, jak se filosofického výkladu ujal rozený vypravěč – pochopíme hodně. Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam… se tedy mají obrátit? Tento slovník je určen laickému, nezasvěcenému publiku, nadšeným, hledajícím amatérům, zároveň je aledostatečně ambiciózní, protože se neuchyluje k zjednodušování vykládaných myšlenek, naopak – snaží se vystihnout jejich podstatu. Srozumitelnost výkladu zde není v rozporu s hloubkou filosofického myšlení. Na otázku, co je nejtěžší ze všech věcí, odpověděl Thales z Milétu: „Znát sebe sama.“ A na otázku, co je nejsnadnější, řekl: „Poradit druhému.“ Nechme si tedy poradit od autora, jenž získal filosofické vědění jako samouk z vlastního zájmu a vůle, z touhy porozumět světu kolem. Tento fakt vedl k tomu, že hesla jsou pojednána velmi důkladně, osvětlují daný pojem či osobnost z mnoha úhlů a uvádějí souvislosti s jinými filosofickými oblastmi, tématy a osobnostmi. Navíc jeho praxe romanopisce a vypravěčský um mu umožňují srozumitelně vysvětlit i nejkomplikovanější témata. Filosofický slovník pro samouky je inspirující četbou pro zájemce o filosofický obor a zároveň i velmi působivým literárním dílem. Usaďme se tedy někde v klidu a naslouchejme, jak se filosofického výkladu ujal rozený vypravěč – pochopíme hodně.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Mírně opotřebená obálka slepena páskou	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	520
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2025 10:20
Číslo položky:	1239142

O autorovi

Vladimír Neff

Vladimír Neff byl český spisovatel, překladatel a scenárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa. Narodil se v Praze, kde také absolvoval obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, otec Vladimír Neff byl významným obchodníkem s kuchyňským zbožím a majitelem velké prodejny v Praze na Příkopech a chtěl mít syna obchodníka. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Po studiu pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Rok poté nastoupil do podniku svého otce. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. V roce 1950 byl krátkodobě zaměstnán na Barrandově jako scenárista. V letech 1946–1953 bydlel na Slapech, později jen v Praze. Roku 1977 podepsal Antichartu. Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944 a následně novelou Marie a zahradník. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře ....

Více od autora