Joseph Delmont
Fantom radia

1929 | Nakladatelství Administrace Radiojournal

Starý román z roku 1929 - romantický i dobrodružný příběh, navrch s prvky sci-fi . Příběh technicky nadané mladé ženy, která nakonec uspěla ve svém snažení o moderní elektrotechnické a komunikační vynálezy, ve 20. letech 19. století nevídané. "Jejím snem bylo překonati Edisona, Marconiho, Teslu a jiné znamenité vynález…ce. Pracovala ustavičně a sestrojovala nyní vynález, jenž měl býti upevněn do podpatku pánských bot; z malé zásuvky umístěné vzadu na botě vinuly se tenké ohebné dráty do kapsy k malé baterii. Kráčel-li nositel tohoto důmyslného strojku, nabíjela se baterie elektrickým proudem, jenž poháněl malou kapesní lampičku a zapalovač. Jiný vynález měl připomenouti lidem na cestě do práce nebo na procházkách vše, co si umínili nebo co měli obstarati. V náprsní kapse kabátu měli nositi mluvící stroj v kapesním formátu, do něhož každého rána majitel vemluvil vše, na co chtěl býti ve dne upomenut. Při každé větě zařídil stroj přesně na onu hodinu, kdy chtěl věc obstarati nebo dostaviti se k úmluvě či dokonce k milostné schůzce". Starý román z roku 1929 - romantický i dobrodružný příběh, navrch s prvky sci-fi . Příběh technicky nadané mladé ženy, která nakonec uspěla ve svém snažení o moderní elektrotechnické a komunikační vyn…álezy, ve 20. letech 19. století nevídané. "Jejím snem bylo překonati Edisona, Marconiho, Teslu a jiné znamenité vynálezce. Pracovala ustavičně a sestrojovala nyní vynález, jenž měl býti upevněn do podpatku pánských bot; z malé zásuvky umístěné vzadu na botě vinuly se tenké ohebné dráty do kapsy k malé baterii. Kráčel-li nositel tohoto důmyslného strojku, nabíjela se baterie elektrickým proudem, jenž poháněl malou kapesní lampičku a zapalovač. Jiný vynález měl připomenouti lidem na cestě do práce nebo na procházkách vše, co si umínili nebo co měli obstarati. V náprsní kapse kabátu měli nositi mluvící stroj v kapesním formátu, do něhož každého rána majitel vemluvil vše, na co chtěl býti ve dne upomenut. Při každé větě zařídil stroj přesně na onu hodinu, kdy chtěl věc obstarati nebo dostaviti se k úmluvě či dokonce k milostné schůzce".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 39 Kč
Stav Mírně opotřebená zkosený hřbet, natržené u hřbetu	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	304 - [i]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaromíra Hüttlová
Edice:	Knihovna Radiojournalu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2023 9:25
Číslo položky:	596613

O autorovi

Joseph Delmont

Joseph Delmont , původním jménem Josef Pollak byl filmový režisér a herec, spisovatel a dobrodruh rakouského původu. Český tisk zaznamenal Delmontovo vyprávění o jeho životě v několika verzích, které se v detailech liší: Rodina měla pocházet ze Španělska, a později žít na Pelhřimovsku . Narodil se jako šestnáctý ze sedmnácti dětí. Když se chudá rodina přestěhovala z Waldviertelu do Vídně, v devíti letech utekl s cirkusem, kde se živil jako provazolezec, než po zranění cirkus opustil a protloukal se cvičeným psíkem. V šestnácti měl odjet s irským lovce do Indie. Následně prý jako lovec během dvaceti let procestoval Afriku, Asii, Ameriku, Austrálii, Grónsko a Sibiř. Údajně cestoval devět měsíců po Indii s Rudyardem Kiplingem. Ve svém životopisném vyprávění Delmont uvedl, že ke psaní ho vybídl sám Mark Twain a zmínil i svou práci filmového režiséra v Americe a Berlíně. Podle jiné Delmontovy životopisné verze z téže doby ho ke psaní vyzval Rudyard Kipling. Delmont měl být prvním režisérem, který točil filmy s divokými zvířaty. V roce 1927 též uváděl, že je československý státní příslušník. Mluvil osmi jazyky, psal anglicky, německy a francouzsky. Německé a rakouské zdroje uvádějí, že se narodil v dolnorakouské obci Loiwein, v rakouské oblasti Waldviertel. Jeho rodiče byli kupec Moses Pollak a Rezi , rozená Fuchsová. Poté, co utekl s cirkusem se vyučil soustružníkem. Nadále pracoval jako artista, lovec a chovatel zvěře, který s cirkusem procestoval svět. Od roku 1901 pobýval ve Spojených státech, kde od roku 1903 natáčel nejprve jednodílné, později dvoudílné westernové filmy pro společnost Vitagraph. Roku 1910 se vrátil do Vídně, kde pracoval jako kameraman a ředitel kina. Podílel se např. jako kameraman a technický vedoucí na nejstarším zce...

Více od autora