Miloš Hájek, Stanislav Hrubý, Augustin Wolf
Elixíry života

1997 | Nakladatelství Pragma

Kniha Elixíry života přináší ucelený pohled na nejdůležitější látky a prostředky, které dokáží povzbuzovat a posilovat organismus. Zaměřuje se především na současný stav, v mnoha případech však nabízí zajímavé srovnání s minulostí a naznačuje perspektivy budoucího vývoje. Kniha Elixíry života přináší ucelený pohled na nejdůležitější látky a prostředky, které dokáží povzbuzovat a posilovat organismus. Zaměřuje se především na současný stav, v mnoha případech však nabízí… zajímavé srovnání s minulostí a naznačuje perspektivy budoucího vývoje.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	306
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072054325
ISBN:	9788072054329
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 8. 2024 9:56
Číslo položky:	940072

O autorech

Miloš Hájek

Miloš Hájek byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77. Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání. Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ. Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím . V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů ...

Více od autora