Vladimír Neff
Dva u stolu : román

1937 | Nakladatelství Melantrich

Mirek Binder měl velmi dobrodružné mládí. Dopustil se činů, pro něž upadl v opovržení celé své rodiny, ba přišel do nemilého styku i s paragrafy a policejním úřadem. Jeho otce to přivedlo až k infarktu. Před smrtí však přece nezapomněl na nezdárného syna. Svůj dům i hotovost spravedlivě rozdělil mezi dva syny Pepu a Mi…rka a dceru Mášu. Jeho žena měla mít z domu doživotní důchod a byt. Mirek zmizel v cizině a nyní po třiadvaceti letech ohlašuje svůj návrat. V příbuzenstvu je pravé zděšení, neboť Pepa a Mášin muž Valja prohospodařili jeho podíl na domě. Jedině matka přivítá syna a jeho ženu s upřímnou radostí. Dochází k neshodám mezi sourozenci. Mirek pohrozí bratrovi a švagrovi soudním stíháním, ale konečně kavalírsky odvolá trestní oznámení a bez rozloučení odjíždí opět do ciziny. Jako sloup stojí mezi rozvráceným příbuzenstvem ušlechtilá babička a její vnuk Saša, který se taktéž ocitne v rozporu s rodinnou tradicí – chce se oženit s dcerou krejčího, modelkou. Přestárlý kmen stromu generací se hroutí, ale pádu zabrání Saša, mladý, nový a silný člověk, který prosadí svůj úmyslu a po boku milované ženy staví rod na jinou, zdravější základnu. Říká: „Odloučím se od stáda, ale nebudu tím trpět, protože dva u stolu jsou taky rodina.“

Mirek Binder měl velmi dobrodružné mládí. Dopustil se činů, pro něž upadl v opovržení celé své rodiny, ba přišel do nemilého styku i s paragrafy a policejním úřadem. Jeho otce to přivedlo až k infarkt…u. Před smrtí však přece nezapomněl na nezdárného syna. Svůj dům i hotovost spravedlivě rozdělil mezi dva syny Pepu a Mirka a dceru Mášu. Jeho žena měla mít z domu doživotní důchod a byt. Mirek zmizel v cizině a nyní po třiadvaceti letech ohlašuje svůj návrat. V příbuzenstvu je pravé zděšení, neboť Pepa a Mášin muž Valja prohospodařili jeho podíl na domě. Jedině matka přivítá syna a jeho ženu s upřímnou radostí. Dochází k neshodám mezi sourozenci. Mirek pohrozí bratrovi a švagrovi soudním stíháním, ale konečně kavalírsky odvolá trestní oznámení a bez rozloučení odjíždí opět do ciziny. Jako sloup stojí mezi rozvráceným příbuzenstvem ušlechtilá babička a její vnuk Saša, který se taktéž ocitne v rozporu s rodinnou tradicí – chce se oženit s dcerou krejčího, modelkou. Přestárlý kmen stromu generací se hroutí, ale pádu zabrání Saša, mladý, nový a silný člověk, který prosadí svůj úmyslu a po boku milované ženy staví rod na jinou, zdravější základnu. Říká: „Odloučím se od stáda, ale nebudu tím trpět, protože dva u stolu jsou taky rodina.“

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
	Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka, stránky volně	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	91. svazek ed. 91. svazek ed. Úroda : sbírka krásné prózy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 11:39
Číslo položky:	1143314

O autorovi

Vladimír Neff

Vladimír Neff byl český spisovatel, překladatel a scenárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa. Narodil se v Praze, kde také absolvoval obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, otec Vladimír Neff byl významným obchodníkem s kuchyňským zbožím a majitelem velké prodejny v Praze na Příkopech a chtěl mít syna obchodníka. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Po studiu pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Rok poté nastoupil do podniku svého otce. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. V roce 1950 byl krátkodobě zaměstnán na Barrandově jako scenárista. V letech 1946–1953 bydlel na Slapech, později jen v Praze. Roku 1977 podepsal Antichartu. Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944 a následně novelou Marie a zahradník. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře ....

Více od autora