Jules Verne
Dva roky prázdnin

1972 | Nakladatelství Mladá fronta

Verne v knize zpracoval napínavý příběh patnácti chlapců, kteří si vyjeli na prázdninový výlet jachtou na moře. Po zakotvení v Aucklandu na Novém Zélandu odešla posádka na břeh a loď se díky nedopatření dostala zpět na moře. Zde byla hroznou bouří zahnána k břehům pustého ostrova kdesi v jižním Pacifiku, kde ztroskotal…a. Tak se z městských školáků, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu čtrnáct let, stali robinzoni, odkázaní jen sami na sebe. Většina z nich byli Britové, nejstarší byl Američan a dva chlapci byli Francouzi. Jejich prázdninový výlet se protáhl na dlouhé dva roky. Za tu dobu si chlapci na ostrově vybudovali vzkvétající osadu, kde každý pracoval podle svých sil a schopností a podřizoval se nutné kázni. Proto mohli úspěšně čelit všem nebezpečím a překlenout i vážnou roztržku, která hrozila rozdělit osadu na dva tábory. Když na ostrově přistála skupina pirátů, podařilo se jim za pomoci dvou dospělých lidí z bývalé posádky pirátské lodi nad zločinci zvítězit a po mnohých útrapách se navrátit zpět do vlasti. V této knize Verne opět ukázal sílu kolektivu, který je schopen dosáhnout takových výsledků, jakých by nikdy nemohl člověk dosáhnout sám. Verne v knize zpracoval napínavý příběh patnácti chlapců, kteří si vyjeli na prázdninový výlet jachtou na moře. Po zakotvení v Aucklandu na Novém Zélandu odešla posádka na břeh a loď se díky nedopatře…ní dostala zpět na moře. Zde byla hroznou bouří zahnána k břehům pustého ostrova kdesi v jižním Pacifiku, kde ztroskotala. Tak se z městských školáků, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu čtrnáct let, stali robinzoni, odkázaní jen sami na sebe. Většina z nich byli Britové, nejstarší byl Američan a dva chlapci byli Francouzi. Jejich prázdninový výlet se protáhl na dlouhé dva roky. Za tu dobu si chlapci na ostrově vybudovali vzkvétající osadu, kde každý pracoval podle svých sil a schopností a podřizoval se nutné kázni. Proto mohli úspěšně čelit všem nebezpečím a překlenout i vážnou roztržku, která hrozila rozdělit osadu na dva tábory. Když na ostrově přistála skupina pirátů, podařilo se jim za pomoci dvou dospělých lidí z bývalé posádky pirátské lodi nad zločinci zvítězit a po mnohých útrapách se navrátit zpět do vlasti. V této knize Verne opět ukázal sílu kolektivu, který je schopen dosáhnout takových výsledků, jakých by nikdy nemohl člověk dosáhnout sám.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, vybledlý hřbet, lehce cítit po vlhkosti, neautorská dedikace

Skladem na prodejně

Další varianty

	Stav Dobrý natrhnutá obálka, vybledlý hřbet, lehce cítit po vlhkosti, neautorská dedikace	Skladem na prodejně
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý lehce natrhnutá obálka, stránky s fleky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý vybledlý hřbet, natrhnutá obálka, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý potrhaná zadní strana obálky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, vybledlý hřbet, lehce cítit po vlhkosti, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	161, [4]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Pavel Brom
Překladatel:	Václav Netušil
Vydání:	12. vyd., v MF 2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 9. 2026 15:44
Číslo položky:	1927958

O autorovi

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…