Knihy
Literatura faktu
Milada Horáková
Dopisy Milady Horákové

Milada Horáková, Zdeněk Urbánek
Dopisy Milady Horákové : Pankrác 24. 6.-27. 6. 1950

1990 | Nakladatelství Lidové noviny

JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. až 27. června 1950. Jsou důkazem vnitřní síly této ženy a mají nám všem stále co říci, ačkoli byly určeny rodině a nejbli…žším přátelům. Dopisy byly rodině vydány až v roce 1990. JUDr. Milada Horáková se stala obětí justiční vraždy jako členka demokratické opozice proti režimu komunistické strany. Její dopisy byly napsány ve třech závěrečných dnech jejího života ve dnech 24. a…ž 27. června 1950. Jsou důkazem vnitřní síly této ženy a mají nám všem stále co říci, ačkoli byly určeny rodině a nejbližším přátelům. Dopisy byly rodině vydány až v roce 1990.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~ 189 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 169 Kč
Stav Dobrý lehce cítit kouřem	Skladem pro e-shop	149 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071060135
ISBN:	9788071060130
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 1. 2026 10:28
Číslo položky:	1518096

O autorech

Zdeněk Urbánek

Více od autora

Milada Horáková

Milada Horáková, rozená Králová , byla česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka, manželka zemědělského inženýra a novináře Bohuslava Horáka. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stala nežádoucí osobou a o dva roky později obětí justiční vraždy v důsledku jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu, ve kterém byla odsouzena za spiknutí proti republice. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Již během studií práv na vysoké škole se Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. V roce 1929 vstoupila do strany národních socialistů a začala pracovat na pražském magistrátu, kde se věnovala sociálním otázkám. Během nacistické okupace byla aktivní v antifašistickém odboji, za což byla později tvrdě vyslýchána gestapem a mezi lety 1940 a 1945 vězněna. Po konci druhé světové války vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní Národního shromáždění. Byla kritičkou nedemokratických tendencí komunistické strany, za což byla sledována StB a později v roce 1950 i zatčena v rámci vykonstruovaného politického procesu. Během něho byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Narodila se na Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále , oddaného Masarykově myšlence, a tedy protirakouským postojům, a Anny, rozené Velíškové. Rodina na Vinohradech neměla domovské právo, příslušela do Bělče nad Orlicí. Milada měla tři sourozence, dva z nich – starší Marta a mladší Jiří – zemřeli v dětství na septickou spálu. Dospělosti se tak dožila jen o 16 let mladší sestra Věra . Po roce 1989 se do povědomí veřejnosti dostala pověst, že Milada Horáková byla ze studia na gymnáziu za Rakouska-Uherska v roce 1918 vyloučena, a to za účast na protiválečné prvomájové demonstraci, která byla středoškolákům zakázaná. Zároveň jí však byl umo...

Více od autora