Pavel Kohout
Dobrá píseň : veršovaná lyrická veselohra o mládeži naší doby ve 3 jednáních (9 obrazech)

1952 | Nakladatelství Mladá fronta

"Dobrou písní" přichází na naše jeviště hra s novou thematikou, hra o životě dnešních mladých lidí, a ještě navíc hra veršovaná. Je v ní zobrazeno úsilí mladých lidí zbavit se předsudků, zábran a příkazů staré buržoasní morálky, přejít do nové epochy našeho života jen se vším kladným a čistým. Hlavní postavy této hry, …rozhlasový pracovník a budoucí herečka, voják a frézařka, dělník, skladatel, student a prodavačka - všichni členové svazáckého uměleckého souboru, se nepotýkají se svými problémy samy. Nejsou isolováni od svých přátel, od soudružského kolektivu, nežijí své soukromí jako něco odtrženého od své práce, od svého společenského života, nemají jinou morálku pro svou rodinu a jinou pro veřejnost, jak je pravidlem v měšťácké společnosti. Právě naopak. Společně řeší své problémy a konflikty: Vašek a Katka se svým rozbitým manželstvím nejsou ponecháni sobě samým, příliš byrokratický a necitový funkcionář Honza nachází za pomoci druhých cestu k lidem, poctivě a čestně se všichni přičiňují o vyřešení svých citových vztahů, o nápravu svých charakterových chyb, o zlepšení a zdokonalení své práce. "Dobrá píseň" tak zpívá o kráse, síle a lásce mládí, které umí nejen snít, ale své sny i uskutečňovat. - 8 mladých lidí , 3 starší , dítě, kompars. "Dobrou písní" přichází na naše jeviště hra s novou thematikou, hra o životě dnešních mladých lidí, a ještě navíc hra veršovaná. Je v ní zobrazeno úsilí mladých lidí zbavit se předsudků, zábran a přík…azů staré buržoasní morálky, přejít do nové epochy našeho života jen se vším kladným a čistým. Hlavní postavy této hry, rozhlasový pracovník a budoucí herečka, voják a frézařka, dělník, skladatel, student a prodavačka - všichni členové svazáckého uměleckého souboru, se nepotýkají se svými problémy samy. Nejsou isolováni od svých přátel, od soudružského kolektivu, nežijí své soukromí jako něco odtrženého od své práce, od svého společenského života, nemají jinou morálku pro svou rodinu a jinou pro veřejnost, jak je pravidlem v měšťácké společnosti. Právě naopak. Společně řeší své problémy a konflikty: Vašek a Katka se svým rozbitým manželstvím nejsou ponecháni sobě samým, příliš byrokratický a necitový funkcionář Honza nachází za pomoci druhých cestu k lidem, poctivě a čestně se všichni přičiňují o vyřešení svých citových vztahů, o nápravu svých charakterových chyb, o zlepšení a zdokonalení své práce. "Dobrá píseň" tak zpívá o kráse, síle a lásce mládí, které umí nejen snít, ale své sny i uskutečňovat. - 8 mladých lidí , 3 starší , dítě, kompars.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	144
Jazyk:	česky
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Boje
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2024 12:28
Číslo položky:	893010

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora