Alberto Vojtěch Frič
Dlouhý lovec : dobrodružství u indiánů Kaďuvejů

1958 | Státní nakladatelství dětské knihy

Slavný český cestovatel vzpomíná v knize na své mládí, kdy cestoval po Jižní Americe a seznamoval se s životem vymírajících indiánů kmene Kaďuvejů. Vlastní dobrodružné zážitky zpracoval v napínavý román, v němž hrdina vystupuje nejen jako odvážný lovec, ale i upřímný přítel a skutečný zastánce indiánů. Slavný český cestovatel vzpomíná v knize na své mládí, kdy cestoval po Jižní Americe a seznamoval se s životem vymírajících indiánů kmene Kaďuvejů. Vlastní dobrodružné zážitky zpracoval v napínavý ro…mán, v němž hrdina vystupuje nejen jako odvážný lovec, ale i upřímný přítel a skutečný zastánce indiánů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

naražené rohy desek, desky s flíčky, razítko původního majitele, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý naražené rohy desek, desky s flíčky, razítko původního majitele, bez obálky	Skladem pro e-shop	79 Kč
	Stav Mírně opotřebená Knižní blok lehce prohnutý, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, naražené rohy desek, desky s flíčky, razítko původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	199 , 3 nečíslované listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Daleké kraje
Vydání:	2. vydání v SNDK
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2025 10:6
Číslo položky:	1306557

O autorovi

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič byl český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf a spisovatel. Jihoameričtí indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú , v Evropě byl znám též jako Lovec kaktusů. Frič se narodil jako druhý syn v rodině právníka a náměstka pražského primátora Vojtěcha Friče a jeho manželky Rosalie rozené Švagrovské . Byl pokřtěn po otci Vojtěch, jméno Alberto si zvolil jako španělskou variantu svého jména, aby se od otce odlišil. Již od mládí projevoval výjimečné nadání v přírodovědných oborech, které ho zajímaly. Jako malý kluk přinesl domů kaktus Echinopsis eyriesii, původně jen jako rekvizitu pro pomstu na strážníkovi, který ho vždycky šacoval, zda nepřenáší vejce bez zaplacení patřičných poplatků. Nahmatat pichlavý kaktus byla pro strážníka velmi bolestivá zkušenost a kaktus tak splnil svůj účel; byl potom postaven na okno a dlouhou dobu ponecháván bez povšimnutí. Posléze však vykvetl a to upoutalo Fričovu pozornost. Sám o tom později napsal: „Z tak neforemné, nevzhledné rostliny, která mohla mít pro mne význam jenom potud, pokud sloužila mi za nástroj odplaty, vyvinovala se krása, jakou jsem dosud nepoznal…“ Nově objevený svět rostlin Friče nadchnul. V 15 letech již byl považován za jednoho z největších znalců kaktusů ve střední Evropě a odborníci evropského formátu mu zasílali žádosti o konzultace při jejich určování a zvali jej na vědecké konference. Studia na technice nedokončil. Mimo rozsáhlých znalostí o kaktusech samozřejmě sbíral také kaktusy samotné, v roce 1899 však celá jeho kolekce pomrzla. Frič se poté rozhodl založit novou, z kaktusů, které si sám sesbírá. Jako osmnáctiletý dostal první povolení k zahraniční cestě. V letech 1901–1929 podnikl 7 cest do Jižní Ameriky a jednu do Severní, kde se soustředil jednak na sběr kaktusů, jednak objevování nových končin a sběr etnografických materiálů o divoce žijících indiánských kmenech. Na svých cestách pořizoval botan...

Více od autora