František Žákavec
Dílo Josefa Mánesa VAZBA RAJMAN

1923 | Nakladatelství Jan Štenc

Do podrobností zpracovaná a 266 reprodukcemi ilustrovaná část Mánesova díla, již vytvořil na základě poznávacích cest vlastí a uměleckého studia venkovského lidu. Do podrobností zpracovaná a 266 reprodukcemi ilustrovaná část Mánesova díla, již vytvořil na základě poznávacích cest vlastí a uměleckého studia venkovského lidu.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

polokožená, převazba, zlacená horní ořízka

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý polokožená, převazba, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	899 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~419 Kč~~ 289 Kč
Stav Mírně opotřebená první díl má lepenou vazbu, druhý díl má vazbu povolenou, přední desky silně uvolněné	KOMPLET Skladem pro e-shop	439 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka
Počet stran:	335
Jazyk:	česky , francouzsky
Ilustrátor:	Josef Mánes
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 12. 2024 11:51
Číslo položky:	1083466

O autorovi

František Žákavec

František Žákavec byl český historik umění, profesor Univerzity Komenského v Bratislavě. František Žákavec pocházel ze starobylého chodského rodu, s kořeny doloženými do roku 1654. Byl synovcem regionálního historika Emila Tšídy . Vystudoval původně romanistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a jako stipendista v letech 1899–90 studoval na pařížské Sorbonně. Tam se prohloubil jeho zájem o výtvarné umění. Studia dokončil v Praze, kde byl ovlivněn zejména přednáškami T.G. Masaryka a F.X. Šaldy a vitalistickou filosofií Henri Bergsona. Po studiu nastoupil jako suplent na reálce v Praze na Žižkově a pak působil jako středoškolský profesor v Plzni, Mladé Boleslavi a v Praze-Karlíně . Historií umění se intenzivně zabýval od roku 1918. V letech 1919–1920 byl redaktorem časopisu Volné směry. Ve 20. letech patřil do vlivné společnosti historiků umění Šestka v Praze. K jeho přátelům patřil Josef Šusta. Habilitoval se na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde od roku 1924 působil jako profesor dějin umění. Od roku 1933 byl dopisujícím a od r. 1934 mimořádným členem Královské české společnosti nauk . Spolupracoval na Ottově slovníku naučném nové doby . Ve 30. letech podpořil stavbu památníku bitvy u Domažlic, která však nakonec nebyla realizována. Zemřel v Praze ve věku 59 let. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Hlavní doménou Žákavcových vědeckých zájmů bylo české umění 19. století v jeho historických souvislostech, zejména generace Národního divadla. Detailně se zabýval dílem Františka Bílka, Mikoláše Alše, Josefa Mánesa, a zejména Maxe Švabinského. Měl literární nadání a vybroušený styl, kterým ve své generaci vynikal. Jeho kultivovaného slovního projevu si cenil také Jan Mukařovský. Zajímal se o staré světové umění ...

Více od autora