Karel Kosík
Dialektika konkrétního : studie o problematice člověka a světa

1963 | Nakladatelství Československé akademie věd

Kniha je pozoruhodným a vážným pokusem o řešení problémů lidského bytí, aktivity člověka v jeho vztazích společenských a dějinných a k jeho výtvorům duchovním a fyzickým. Okolo problematiky praxe se soustřeďují rozbory různých rovin a vztahů člověka a světa, problémy ekonomie, svobody, dějin, přírody, umění apo…d. Jde tedy o otázky nejvýš aktuální a hojně diskutované.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první, nazvané dialektika konkrétní totality, jsou nastíněny teoretické a metodologické principy, na nichž jsou rozbory budovány. Je to destrukce "pseudokonkrétnosti", světa vnějších jevů obstarávání a manipulace, obvyklých představ a fixovaných objektů, která musí být provedena, aby byl umožněn přístup ke skutečnosti a pravdě. V další části kapitoly rozvádí autor problematiku duchovní reprodukce skutečnosti jako jednoho z momentů "destrukce pseudokonkrétnosti" a dochází k osvětlení povahy opravdové konkrétnosti, tj. konkrétní totality.
Druhá kapitola, tvořící pilíř knihy, je nazvána "Ekonomie a filosofie". Její povaha je více kritická a pojednává o těch sférách "pseudokonkrétnosti", které jsou v oblasti zfetišizované praxe lidí a s ní souvisících fikcí. Prvá část se týká všedního života, jehož "metafysiku" analyzuje autor na dvou kategoriích: starosti a vztahu každodennosti k dějinám. V druhé části se zabývá metafysikou vědy a rozumu, probírá problematiku racionalistického a dialektického rozumu, vztah racionalismu a iracionalismu a konečně otázku tzv. "ekonomického člověka". Ve třetí části druhé kapitoly se přechází do oblasti kultury a podává se kritika ekonomického činitele. V této souvislosti si klade autor otázku o charakteru uměleckého díla, sociální podmíněnosti, vztahu časovosti a nadčasovosti v umění a zakončuje kapitolu úvahou o historii a historismu.
Ve třetí kapitole, nazvané "Filosofie a ekonomie", jde především o filosofickou problematiku Marxova Kapitálu. Autor zkoumá diskutovaný problém, zda Marx zrušil filosofii v sociální vědě a kde se v Kapitálu skrývá Marxova filosofie. V další části je podán nárys filosofie práce, na jehož základě se řeší vztah práce a ekonomie a ukazuje se problematika společenského bytí.
V poslední kapitole, nazvané "Praxe a totalita", je dána pozitivní odpověď na otázky dříve položené. Autor vykládá pojetí praxe v kritickém odlišení od zfetišizovaných koncepcí praktikování a manipulace, dále se zabývá vztahem svobody a dějin a celý rozbor uzavírá problémem člověka a vyjadřuje své stanovisko k takzvané filosofické antropologii.

Kniha je pozoruhodným a vážným pokusem o řešení problémů lidského bytí, aktivity člověka v jeho vztazích společenských a dějinných a k jeho výtvorům duchovním a fyzickým. Okolo problematiky pr…axe se soustřeďují rozbory různých rovin a vztahů člověka a světa, problémy ekonomie, svobody, dějin, přírody, umění apod. Jde tedy o otázky nejvýš aktuální a hojně diskutované.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první, nazvané dialektika konkrétní totality, jsou nastíněny teoretické a metodologické principy, na nichž jsou rozbory budovány. Je to destrukce "pseudokonkrétnosti", světa vnějších jevů obstarávání a manipulace, obvyklých představ a fixovaných objektů, která musí být provedena, aby byl umožněn přístup ke skutečnosti a pravdě. V další části kapitoly rozvádí autor problematiku duchovní reprodukce skutečnosti jako jednoho z momentů "destrukce pseudokonkrétnosti" a dochází k osvětlení povahy opravdové konkrétnosti, tj. konkrétní totality.
Druhá kapitola, tvořící pilíř knihy, je nazvána "Ekonomie a filosofie". Její povaha je více kritická a pojednává o těch sférách "pseudokonkrétnosti", které jsou v oblasti zfetišizované praxe lidí a s ní souvisících fikcí. Prvá část se týká všedního života, jehož "metafysiku" analyzuje autor na dvou kategoriích: starosti a vztahu každodennosti k dějinám. V druhé části se zabývá metafysikou vědy a rozumu, probírá problematiku racionalistického a dialektického rozumu, vztah racionalismu a iracionalismu a konečně otázku tzv. "ekonomického člověka". Ve třetí části druhé kapitoly se přechází do oblasti kultury a podává se kritika ekonomického činitele. V této souvislosti si klade autor otázku o charakteru uměleckého díla, sociální podmíněnosti, vztahu časovosti a nadčasovosti v umění a zakončuje kapitolu úvahou o historii a historismu.
Ve třetí kapitole, nazvané "Filosofie a ekonomie", jde především o filosofickou problematiku Marxova Kapitálu. Autor zkoumá diskutovaný problém, zda Marx zrušil filosofii v sociální vědě a kde se v Kapitálu skrývá Marxova filosofie. V další části je podán nárys filosofie práce, na jehož základě se řeší vztah práce a ekonomie a ukazuje se problematika společenského bytí.
V poslední kapitole, nazvané "Praxe a totalita", je dána pozitivní odpověď na otázky dříve položené. Autor vykládá pojetí praxe v kritickém odlišení od zfetišizovaných koncepcí praktikování a manipulace, dále se zabývá vztahem svobody a dějin a celý rozbor uzavírá problémem člověka a vyjadřuje své stanovisko k takzvané filosofické antropologii.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026	~~349 Kč~~
	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026	~~319 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2025 11:45
Číslo položky:	1290310

O autorovi

Karel Kosík

Karel Kosík byl český filosof, historik a sociolog. V průběhu druhé světové války studoval na gymnáziu, kde se zapojil do odboje v levicově orientované skupině Předvoj. Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a později vězněn v Terezíně, kde jako „heftlink“ pracoval na výstavbě podzemní továrny Richard pod Radobýlem. Roku 1945 maturoval na gymnáziu v Praze, poté studoval na Filozofické fakultě UK , pak studoval do roku 1949 na leningradské a moskevské univerzitě. Od roku 1953 byl zaměstnán jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu ČSAV. Původní vyhraněně marxistické pozice opustil koncem 50. let. Především díky své knize Dialektika konkrétního , která byla přeložena do mnoha jazyků, se stal celosvětově přijímaným intelektuálem. Kosík se účastnil činnosti jugoslávské skupiny Praxis a byl členem redakce stejnojmenného časopisu skupiny. Roku 1968 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým byl až do roku 1970. V letech 1968 až 1969 byl členem ÚV KSČ. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ a až do roku 1989 žil pouze z honorářů za starší publikace vydávané v zahraničí a z podpory českých emigrantských nadací. Roku 1990 se vrátil na univerzitu a přednášel zde do roku 1992. Poté přešel do Filosofického ústavu AV. Za knihu Předpotopní úvahy mu byla v roce 1999 udělena Cena Toma Stopparda . Ministr kultury Pavel Dostál mu za šíření dobrého jména české kultury udělil v roce 2001 medaili Artis Bohemiae Amicis. Z manželství s literární teoretičkou Růženou Grebeníčkovou vzešly děti Antonín , Irena a Štěpán. V 60. letech minulého století přispíval především do Literárních novin a Plamene a koncem 90. let též do Salonu, přílohy Práva. V životopisných notickách Karla Kosíka bývá nejednou uváděno, že Kosík sepsal okolo roku 1975 "tisícistránkové" dílo, které bylo zabaveno Státn...

Více od autora