Karel Pacner, Otto Dufek, Michail Fedorovič Rebrov
Devět dnů kosmických

1978 | Nakladatelství Mladá fronta

VLADIMÍR REMEK je v pořadí 87. pozemšťanem, který se vypravil do vesmíru, a současně prvním kosmonautem, jehož cestovní pas není ani sovětský ani americký. Třetím státem, který vyslalo svého občana do kosmického prostoru se stalo Československo. Není to náhoda. Účast čs. odborníků na výzkumu vesmíru - ať již v letech d…ávno minulých anebo v rámci programu socialistických zemí Interkosmos - je vskutku rozsáhlá a podnětná. Let Vladimíra Remka a starty dvou desítek umělých družic s čs. přístroji na palubě jsou však teprve nesmělým začátkem.

Stejně nesmělým jako kdysi stál na začátku dnešního rozsáhlého pronikání do vesmíru Sputnik 1 a Gagarin. A jenom díky Sovětskému svazu má Československo možnost aktivně se podílet na těchto výbojích, které přinesou naplno své plody teprve příštím generacím. Tuto knihu o kosmické spolupráci Sovětského svazu a Československa připravila v koprodukci dvě bratrská nakladatelství - pražská Mladá fronta a moskevská Mladá garda. Vypráví se v ní jak o letu mezinárodní posádky kosmické lodi Sojuz 28, složené z Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka, na orbitální stanici Saljut 6, tak o podílu Československa na průzkumu vesmíru; zejména v rámci programu Interkosmos.
VLADIMÍR REMEK je v pořadí 87. pozemšťanem, který se vypravil do vesmíru, a současně prvním kosmonautem, jehož cestovní pas není ani sovětský ani americký. Třetím státem, který vyslalo svého občana do… kosmického prostoru se stalo Československo. Není to náhoda. Účast čs. odborníků na výzkumu vesmíru - ať již v letech dávno minulých anebo v rámci programu socialistických zemí Interkosmos - je vskutku rozsáhlá a podnětná. Let Vladimíra Remka a starty dvou desítek umělých družic s čs. přístroji na palubě jsou však teprve nesmělým začátkem.

Stejně nesmělým jako kdysi stál na začátku dnešního rozsáhlého pronikání do vesmíru Sputnik 1 a Gagarin. A jenom díky Sovětskému svazu má Československo možnost aktivně se podílet na těchto výbojích, které přinesou naplno své plody teprve příštím generacím. Tuto knihu o kosmické spolupráci Sovětského svazu a Československa připravila v koprodukci dvě bratrská nakladatelství - pražská Mladá fronta a moskevská Mladá garda. Vypráví se v ní jak o letu mezinárodní posádky kosmické lodi Sojuz 28, složené z Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka, na orbitální stanici Saljut 6, tak o podílu Československa na průzkumu vesmíru; zejména v rámci programu Interkosmos.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 69 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	195, [5]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 8:57
Číslo položky:	1190876

O autorech

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora