Galerie
Vyberte kus
Varianty
1946 | Nakladatelství Matica slovenská
Vyberte kus
Stav: |
Dobrý, zašlé desky
|
---|---|
Vazba: | pevná |
Počet stran: | 250 |
Jazyk: |
![]() |
Překladatel: | Zora Jesenská |
Edice: | Slovanská knižnica |
Vydání: | prvé |
Vydáno v: | Turčiansky Sv. Martin |
Vystaveno: | 13. 10. 2023 15:2 |
Číslo položky: | 662797 |
Maxim Gorkij , vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov , , byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář. Bývá považován za průkopníka socialistického realismu. Maxim Gorkij se narodil v Nižném Novgorodě v rodině truhláře Maxima Savatjeviča Peškova, který byl synem důstojníka a zemřel na choleru v Astrachani. Gorkého matka ho vinila ze zapříčinění otcovy smrti, proto byl vychováván u despotického děda Kaširina. V roce 1879 osiřel úplně. Od té doby se musel živit samostatně, střídal různá zaměstnání – byl poslíčkem v obchodě, umývačem nádobí na volžském parníku, učedníkem v dílně malíře ikon, pracoval jako nakladač v přístavu, jako pekařský dělník apod. Od patnácti let se toulal po Rusku a vzdělával se jako samouk, v této době se aktivně zapojil do revolučního hnutí. Roku 1884, se neúspěšně pokoušel o přijetí na univerzitu v Kazani. Od podzimu 1885 do jara 1887 pracoval v Kazani v pekárně V. S. Semjonova. V roce 1887 se v Kazani pokusil o sebevraždu, tento pokus o sebevraždu později popsal v autobiografické povídce Případ z Makarova života. Roku 1888 pracoval u kaspických rybářů a poté pracoval jako železniční hlídač. V roce 1889 jel přes Tambov a Moskvu do svého rodiště k vojenskému odvodu, ale ze zdravotních důvodů byl vojenské služby trvale zproštěn. Poté byl zatčen pro styky s revolučními narodniky a po propuštění byl dán pod stálý policejní dozor, který skončil až roku 1902. Na jaře roku 1891 se opět vydal na cestu po Rusku, procestoval celé jižní Rusko, donské stepi, Ukrajinu, Besarábii, Krym a přes Kavkaz došel do Tbilisi, kde se na necelý rok usadil. Zde pracoval v železničních dílnách a v září 1892 v tbiliském listě Kavkaz uveřejnil svou první povídku Makar Čudra. Koncem roku 1892 se vrátil do Nižního Novgorodu, od roku 1895 žil v Samaře, kde pod pseudonymem Jegudijil Chlamida přispíval do Samarské gazety, v jejíž redakci se seznámil s Jekatěri...
Více od autora1950 | Svoboda
Stav Velmi dobrý
Lion Feuchtwanger, Bertolt Brecht, Maxim Gorkij, Willi Bredel
Das Wort - Literarische Monatsschrift - 1. Jahr - 1 - 51936 | Jourgaz - Verlag
Stav 3. díl rozpadlá vazba, 5. díl pdřené u hřbetu, jinak slušné stavy, kompletních 5 dílů
Stav Dobrý, šmouhy na deskách
1952 | Gosudarstvenoje izdatelstvo chudožestvennoj literatury
Stav Mírně opotřebená, natrhnutá obálka
Stav Dobrý
Dopravu hradíme my
Objednávkám nad 699 Kč
Tituly, které jinde
nenajdete
Sběratelské kusy i knižní novinky
Balíme ekologicky
A s radostí
Vykupujeme knihy
Za hotovost a s vlastním odvozem
1948 | Matica slovenská
Stav Mírně opotřebená, některé listy volně
1941 | L. Mazáč
Stav Velmi dobrý
Lidské tělo
2018 | Fragment
Stav Dobrý, bez 3D brýlí
Aleksandr Michajlovič Kondratov, Fedor Petrovič Krendelev, Pavel Pavel
Záhady Velikonočního ostrova1986 | Lidové nakladatelství
Stav Velmi dobrý, ex libris původního majitele, razítko původního majitele
1924 | J. Šnajdr
Stav Dobrý
1998 | Jan Vašut
Stav Velmi dobrý
Soubory cookie a data používáme k následujícím účelům:
správná funkčnost našich stránek,
poskytování a správa služeb Google,
poskytování třetím stranám pro inzerci a reklamu (např. Seznam),
sledování výpadků a ochrana proti spamům, podvodům a zneužívání
Naše ochrana osobních údajů