José Pijoán
Dějiny umění 7 : 7

1990 | Nakladatelství Odeon

Pijoanovy Dějiny umění se během 50 let rozrostly ze tří svazků na deset a řada autorů o významné katalánské, španělské i jiné zahraniční znalce. Přibyly také nové kapitoly, na něž se v desetisvazkovém vydání nedostalo: umění černé Afriky, Oceánie, blízkovýchodní umění Chetitů, Parthů a Sasánovců, dnes oblíbené umění ke…ltské, umění iberské a z nové doby evropské poromantické malířství a sochařství, ilustrační tvorba 19. století, umění období historismu a nových technologií - zejména v architektuře, a posléze španělské malířství konce 19. století. Všechna tato témata s prvotřídní obrazovou dokumentací najde čtenář v nově sestaveném dodatkovém 11. svazku. Pijoanovy Dějiny umění se během 50 let rozrostly ze tří svazků na deset a řada autorů o významné katalánské, španělské i jiné zahraniční znalce. Přibyly také nové kapitoly, na něž se v desetisvazkovém… vydání nedostalo: umění černé Afriky, Oceánie, blízkovýchodní umění Chetitů, Parthů a Sasánovců, dnes oblíbené umění keltské, umění iberské a z nové doby evropské poromantické malířství a sochařství, ilustrační tvorba 19. století, umění období historismu a nových technologií - zejména v architektuře, a posléze španělské malířství konce 19. století. Všechna tato témata s prvotřídní obrazovou dokumentací najde čtenář v nově sestaveném dodatkovém 11. svazku.

Součástí souboru:

Dějiny umění 1 - 10 KOMPLETNÍ ZÁKLADNÍ ŘADA 1987 (10 sv, 3. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	348
Jazyk:	česky
ISBN10:	802070888X
ISBN:	9788020708885
Překladatel:	Miloslava Neumannová
Edice:	107. svazek ed. 107. svazek ed. Světové umění
Vydání:	Vyd. 3.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2024 11:18
Číslo položky:	925137

O autorovi

José Pijoán

José Pijoán byl katalánský architekt, historik a kritik umění, esejista, básník a propagátor katalánské kultury. V roce 1902 dokončil studium architektury v rodné Barceloně a v následujícím roce podnikl svou první cestu do Itálie, kde dále studoval. Zde objevil dílo Ramona Llulla a začal o něm šířit povědomí v rodném Katalánsku. Po návratu z Itálie se aktivně zapojoval do kulturního života. Stal se členem Rady muzeí , spoluorganizoval 1. mezinárodní kongres katalánského jazyka, který se konal v Barceloně v roce 1906, a následující rok Mezinárodní výstavu výtvarného umění. Jako člen Rady muzeí se podílel se na založení několika institucí v Barceloně, například byl z jeho iniciativy vytvořen Institut katalánských studií , jehož byl prvním generálním tajemníkem, či Katalánská knihovna . Díky jeho úsilí bylo zřízeno Barcelonské muzeum umění , které se později stalo Katalánským národním uměleckým muzeem . Popularizoval katalánské románské umění doma i v zahraničí. Jeho aktivity výrazně uspíšily kulturní rozvoj Katalánska, pro který razil termín pankatalanismus . V roce 1910 odešel do Itálie, kde studoval na Španělské škole. Španělskou vládou byl poslán do Britského muzea, aby tam studoval rukopisy. V roce 1911 v Římě založil a stal se tajemníkem a prvním úřadujícím ředitelem Španělské školy umění a archeologie. V lednu 1913 odcestoval do Švýcarska, kde se seznámil s Terezou Mestre i Climent, jež opustila svého manžela a děti, a v březnu se spolu přestěhovali do Toronta v Kanadě. Tam začal Pijoán nový profesní život věnovaný práci architekta a stavitele. Do roku 1922 žil v Torontu, v letech 1922 až 1929 v Claremontu a 1930 až 1938 v Chicagu . V těchto třech městech pracoval jako univerzitní profesor (Pomona College...

Více od autora