Knihy
Historie
Evropská historie
Josef Šusta
Dějiny Evropy v letech 1812-1870

Josef Šusta
Dějiny Evropy v letech 1812-1870 : I

1924 | Nakladatelství Vesmír

Podrobný přehled událostí v Evropě, revoluce, války, změny společenské i ekonomické Podrobný přehled událostí v Evropě, revoluce, války, změny společenské i ekonomické

Součástí souboru:

Dějiny Evropy v letech 1812-1870 1924 (2 díly ve 3 sv)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý ohnuté desky, archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý zašlé desky, vpisky tužkou, vazba lehce povolená, vše drží	KOMPLET Skladem pro e-shop	699 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xi, 305
Jazyk:	česky
Edice:	Dějiny nového věku
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2024 10:15
Číslo položky:	922917

O autorovi

Josef Šusta

Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...

Více od autora