Jiří Gruša, Jacques Aldebert, Johan Bender, Scipione Guarraccino, Ignace Masson, Kenneth Milne, Foula Pispiringou, Juan Antonio Sanchez y Garcia Sauco, Antonio Simoes Rodrigues, Ben Smulders, Dieter Tiemann, Robert Unwin
Dějiny Evropy

1995 | Nakladatelství Argo

Dějiny Evropy představují v historické literatuře zcela ojedinělý projekt. Byly napsány dvanácti evropskými historiky dvanácti různých národností, z nichž každý je nositelem jiné kulturní a historické tradice.
Společným úsilím autorů, nakladatelů a překladatelů byla tato kniha vydána ve všech zemích a jazycích Evro…pského společenství.
Dějiny Evropy nejsou klasickou učebnicí dějepisu, která by mapovala politické, hospodářské a kulturní dějiny našeho kontinentu od doby kamenné až po vinu demokratických převratů v roce 1989. Autorům této výjimečné knihy šlo vedle sledování všech těchto aspektů především o zobrazení historických jevů a procesů, které byly pro evropskou civilizaci v jednotlivých etapách jejího vývoje typické.
Přemýšlením dvanácti historiků nevznikl umělý obraz jednotné Evropy, ale naopak plastické a inspirativní zachycení proměn mentality evropské společnosti, která se v jednotlivých teritoriích po století utvářela svým svébytným a specifickým způsobem. Dějiny Evropy představují v historické literatuře zcela ojedinělý projekt. Byly napsány dvanácti evropskými historiky dvanácti různých národností, z nichž každý je nositelem jiné kulturní a historické… tradice.
Společným úsilím autorů, nakladatelů a překladatelů byla tato kniha vydána ve všech zemích a jazycích Evropského společenství.
Dějiny Evropy nejsou klasickou učebnicí dějepisu, která by mapovala politické, hospodářské a kulturní dějiny našeho kontinentu od doby kamenné až po vinu demokratických převratů v roce 1989. Autorům této výjimečné knihy šlo vedle sledování všech těchto aspektů především o zobrazení historických jevů a procesů, které byly pro evropskou civilizaci v jednotlivých etapách jejího vývoje typické.
Přemýšlením dvanácti historiků nevznikl umělý obraz jednotné Evropy, ale naopak plastické a inspirativní zachycení proměn mentality evropské společnosti, která se v jednotlivých teritoriích po století utvářela svým svébytným a specifickým způsobem.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	384
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085794705
ISBN:	9788085794700
Editor:	Frédéric Delouche
Překladatel:	Jan Burian
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2025 8:11
Číslo položky:	1395116

O autorech

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora