Eduard Herold
Matice lidu - ročník XVI. - čísla 4, 5 a 6 - Rusové doma - Díl III - obraz národopisný + Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti + Dějepisné novely - II - Zavrženec - Historická povídka z XVIII století

1882 | Nakladatelství s.n

Kniha obsahuje dvě historické novely : Stavitel Karlova a Zavrženec, v první popisuje životní příběh stavitele Bohuslava, jeho stavbu i lásky a tragický osud. Ve druhé je příběh z doby vlády Marie Terezie Kniha obsahuje dvě historické novely : Stavitel Karlova a Zavrženec, v první popisuje životní příběh stavitele Bohuslava, jeho stavbu i lásky a tragický osud. Ve druhé je příběh z doby vlády Marie Ter…ezie

Obsažené svazky:

Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti 1882 (125 s.)
Dějepisné novely, Zavrženec : Historická povídka z XVII... 1882 II (127 s.)
Rusové doma, obraz národopisný 1882 Díl III (128 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	349 Kč
Stav Dobrý lehce uvolněn u přední předsádky, drží, ex libris Alfons Mucha	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Mírně opotřebená listy jsou zvlněné, místy mapky od vody, je vytržená strana 95 a kus strany 127 u ZVARŽENCE! , razítko z knihovny	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	125 + 128 + 127
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Váňa
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 16:21
Číslo položky:	976926

O autorech

Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů. Měl velký jazykový a literární talent, ovládal angličtinu, francouzštinu a slovanské jazyky. Roku 1870 přispíval do Légerova časopisu La correspondence slave, poté působil v denících Posel z Prahy a Plzeňské noviny. V letech 1875-76 pracoval jako zpravodaj Národních listů v srbsko-turecké válce. Po návratu do Prahy využil svých rozsáhlých znalostí a kontaktů jako autor mnoha článků s jihoslovanskou i obecně politickou tematikou v periodickém tisku . Knižně vyšly např. jeho Boje za osvobození Srbska v XIX. věku, Bosna a Hercegovina v minulosti a přítomnosti a především rozsáhlé dějiny revolučního roku 1848 . Společně s Josefem Holečkem byl považován za jednoho z předních znalců Balkánu v Čechách. Narodil se 9. března 1848 Praze-Starém Městě čp. 410 jako syn Jan Toužimského , vlastenecky smýšlejícího knihaře. Byl vychováván v tradicích české měšťanské vlastenecké rodiny. Od dětství měl velkou touhu po vědomostech a talent na jazyky, které studoval převážně jako samouk. Roku 1860 nastoupil na českou reálku v Panské ulici, renomovanou školu s neobvykle svobodnou a přátelskou atmosférou mezi studenty a vyučujícími. K jeho pedagogům patřily tehdejší významné osobnosti, jako např. Josef Wenzig , Karel Vladislav Zap, Jan Krejčí, Josef Erben, František Jan Zoubek, František Věnceslav Jeřábek, Antonín Frič a Petr Mužák; ze spolužáků se později proslavili např. novinář Vilém Ryba, architekt Jan Zeyer a ředitel cukrovaru Bohumil Zap . Toužimský byl vzpomínán jako přátelský a kolegiální, nevyvyšoval se nad ostatní. Aktivně se zajímal o veřejné a kulturní dění; např. organizov...

Více od autora

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Více od autora