Helena Šmahelová
Dědicové snů

1974 | Nakladatelství Svoboda

Generační román o osudech rodiny ratibořského knihkupce a měšťana Jana Pelanta. Autorka v něm vykresluje věrný obraz českého světa a jeho ideového povědomí od roku 1910 do druhé poloviny třicátých let, jehož rozpory a otřesy se promítají do života jednotlivých příslušníků rodu. Zatímco Jan Pelant a jeho žena Anna pomal…u odcházejí ze scény spolu se starým světem a jejich místo zaujímá dcera Emanuela, synové se s krizovou dobou vyrovnávají každý po svém.
Román - který vznikl přepracováním staršího díla s názvem Pelantovi z r. 1944, kdy cenzurní ohledy nedovolily téma plně rozvinout - sleduje osudy knihkupecké rodiny, její radosti, vášně a tragédie od poklidné idyly před první světovou válkou až do poloviny třicátých let. Autorka s důvěrnou znalostí zachycuje české meziválečné ovzduší. Generační román o osudech rodiny ratibořského knihkupce a měšťana Jana Pelanta. Autorka v něm vykresluje věrný obraz českého světa a jeho ideového povědomí od roku 1910 do druhé poloviny třicátých let…, jehož rozpory a otřesy se promítají do života jednotlivých příslušníků rodu. Zatímco Jan Pelant a jeho žena Anna pomalu odcházejí ze scény spolu se starým světem a jejich místo zaujímá dcera Emanuela, synové se s krizovou dobou vyrovnávají každý po svém.
Román - který vznikl přepracováním staršího díla s názvem Pelantovi z r. 1944, kdy cenzurní ohledy nedovolily téma plně rozvinout - sleduje osudy knihkupecké rodiny, její radosti, vášně a tragédie od poklidné idyly před první světovou válkou až do poloviny třicátých let. Autorka s důvěrnou znalostí zachycuje české meziválečné ovzduší.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	413
Jazyk:	česky
Edice:	Omnia
Vydání:	Druhé, přepracované vydání (ve Svobodě I.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2024 12:6
Číslo položky:	886864

O autorovi

Helena Šmahelová

Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová, byla česká spisovatelka a autorka rozhlasových her. Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou. Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v chrudimské nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Univerzitě Palackého. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna. Helena Šmahelová byla sestřenicí českého filmaře Alexandra Hackenschmieda, přítelkyní spisovatele Jaromíra Johna a manželkou jazykovědce Pavla Trosta.

Více od autora