Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Ivan Olbracht
Čtení z Biblí kralické

Ivan Olbracht
Čtení z Biblí kralické

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kniha vydávaná z literární pozůstalosti je širší svým výběrem než Biblické příběhy, které I. Olbracht zpracoval pro mládež. Obsahuje čtyři desítky příběhů a legend ve znění, které jen v nejnutnějším upravuje kralický text. Kniha vydávaná z literární pozůstalosti je širší svým výběrem než Biblické příběhy, které I. Olbracht zpracoval pro mládež. Obsahuje čtyři desítky příběhů a legend ve znění, které jen v nejnutnějším …upravuje kralický text.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý bez obálky, razítko	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	274
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Spisy Ivana Olbrachta
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2024 9:17
Číslo položky:	1019727

O autorovi

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora