Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Václav Lacina
Čtení o psaní, aneb, Spisovatelem snadno a rych...

Václav Lacina
Čtení o psaní, aneb, Spisovatelem snadno a rychle : pro potřebu kandidátů nesmrtelnosti

1949 | Nakladatelství Sfinx

aneb, Spisovatelem snadno a rychle pro potřebu kandidátů nesmrtelnosti podle vynikajících i jiných spisovatelů.

Na tomto místě měla být záložka ze všech záložek nejzáložkovatější, mluvíc honosně o citelné mezeře, vyplněné Dílem, bystrých postřezích a sžíravé ironii, předstírající dodatečně všecko, co se už nedos…talo do knížky samé - zkrátka takové říkání, jaké budí v Karlu Konrádovi představu, že většina našich autorů jsou rodáci soběslavští. Račte prominout, to tu tedy nebude, ačkoli autor pomýšlel na vybavení svého návodu pro spisovatele - aspiranty záložkovou parodií, která by voněla zhuštěným dýmem všech samochval. Ale jako zůstala tato knížka torsem leckde jindy, zůstane jím i pokud jde o záložku. Autor psal svou příručku pod dojmem Mahenovy Knížky o čtení praktickém, chtěl proti ní postavit parodický protějšek. Bylo by jistě zábavnější, kdyby knížka byla úplná, kdyby v ní byly zastoupeny všecky slohy, kdyby se stala parodickým přehledem celé české literatury - ale mechanická úplnost by byla na závadu hodnotě, nehledě k tomu, že by bylo třeba knihu od vydání k vydání doplňovat. Obliba, které se tato knížka těší u čtenářů, třeba zájem o ni v pražské městské knihovně, dává autorovi záminku k úlevnému vědomí, že ji snad už není třeba doplňovat. Autor by to také nerad dělal, protože by to byla práce laboratorní, a nová doba přinesla řadu úkolů naléhavějších. Proto nezbývá než předložit čtenářům tuto příručku tak, jak byla dokončena za okupace. Už tehdy se pustil autor do látek jiných, které ho chytly a už ho nepustí, proto nedoplněnou svou knížku ani těmi příklady, které měl načrtnuty a které už nepropracuje, neboť nehodlá pokračovati v oboru, který je pro něho už minulostí. aneb, Spisovatelem snadno a rychle pro potřebu kandidátů nesmrtelnosti podle vynikajících i jiných spisovatelů.

Na tomto místě měla být záložka ze všech záložek nejzáložkovatější, mluvíc honosn…ě o citelné mezeře, vyplněné Dílem, bystrých postřezích a sžíravé ironii, předstírající dodatečně všecko, co se už nedostalo do knížky samé - zkrátka takové říkání, jaké budí v Karlu Konrádovi představu, že většina našich autorů jsou rodáci soběslavští. Račte prominout, to tu tedy nebude, ačkoli autor pomýšlel na vybavení svého návodu pro spisovatele - aspiranty záložkovou parodií, která by voněla zhuštěným dýmem všech samochval. Ale jako zůstala tato knížka torsem leckde jindy, zůstane jím i pokud jde o záložku. Autor psal svou příručku pod dojmem Mahenovy Knížky o čtení praktickém, chtěl proti ní postavit parodický protějšek. Bylo by jistě zábavnější, kdyby knížka byla úplná, kdyby v ní byly zastoupeny všecky slohy, kdyby se stala parodickým přehledem celé české literatury - ale mechanická úplnost by byla na závadu hodnotě, nehledě k tomu, že by bylo třeba knihu od vydání k vydání doplňovat. Obliba, které se tato knížka těší u čtenářů, třeba zájem o ni v pražské městské knihovně, dává autorovi záminku k úlevnému vědomí, že ji snad už není třeba doplňovat. Autor by to také nerad dělal, protože by to byla práce laboratorní, a nová doba přinesla řadu úkolů naléhavějších. Proto nezbývá než předložit čtenářům tuto příručku tak, jak byla dokončena za okupace. Už tehdy se pustil autor do látek jiných, které ho chytly a už ho nepustí, proto nedoplněnou svou knížku ani těmi příklady, které měl načrtnuty a které už nepropracuje, neboť nehodlá pokračovati v oboru, který je pro něho už minulostí.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Eduard Hofman
Edice:	1080. svazek ed. 1080. svazek ed. Nové cíle, 31. svazek ed. 31. svazek ed. Nová česká próza
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 8. 2023 11:4
Číslo položky:	626151

O autorovi

Václav Lacina

Václav Lacina byl český prozaik, básník a humorista. V roce 1954 obdržel státní cenu a v roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem. Dětství prožil ve Volyni. Gymnázium vystudoval v Praze, maturoval roku 1925. Poté vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . V letech studií již spolupracoval s pražským Divadlem DADA. V letech 1934–1945 pracoval jako soudce, a to v Chebu , v Kašperských Horách a v Praze . V letech 1945–1947 působil na ministerstvu informací, poté byl krátce okresním soudcem v Praze, v letech 1948–1952 byl tiskovým referentem ministerstva spravedlnosti. V letech 1952–1953 pracoval v Československém rozhlase. Od roku 1953 se věnoval výhradně spisovatelské tvorbě. Roku 1973 šel do důchodu. Žil v Příbrami, v posledních letech v Domově důchodců v Rožmitále pod Třemšínem. Lacina se nejvíce proslavil literárními parodiemi. Soustředil je zejména v souboru textů Čtení o psaní, kde zpracovává jedno téma ve stylu různých spisovatelů. Parodický charakter mají i soubory Dódekamerón juristický a Rumpendanti . Typické pro něj byly satirické texty, psané z levicových pozic. Za první republiky tepal zejména do národních socialistů, agrárníků, sociálních demokratů a fašistů, po válce pak do kolaborantů a spekulantů. Jeho terčem bylo též maloměšťáctví, zejména v jeho románové tetralogii Panstvo se baví .

Více od autora