Knihy
Dobrodružné
Skaut a Junák
Jaroslav Pavlíček
Člověk v drsné přírodě

Jaroslav Pavlíček
Člověk v drsné přírodě

1987 | Nakladatelství Olympia

Tato příručka by měla sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybraly dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně proti své vůli.

Pro někoho mohou tyto podmínky nastat díky nedostatečné přípravě nebo výzbroji, a to i v relativně pří…znivých podmínkách. Kdo např. nikdy nespal „pod širákem“, považuje za drsnou zkušenost obyčejný nocleh pod širým nebem, zatímco pro členy záchranných skupin jsou extrémní podmínky denním chlebem. Tato příručka by měla sloužit skupinám, které připravují výpravy na problematická místa Země a drsnější podmínky si vybraly dobrovolně, i trosečníkům, kteří se do drsné přírody dostanou nechtěně proti… své vůli.

Pro někoho mohou tyto podmínky nastat díky nedostatečné přípravě nebo výzbroji, a to i v relativně příznivých podmínkách. Kdo např. nikdy nespal „pod širákem“, považuje za drsnou zkušenost obyčejný nocleh pod širým nebem, zatímco pro členy záchranných skupin jsou extrémní podmínky denním chlebem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

desky s fleky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý desky s fleky	Skladem pro e-shop	169 Kč
	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, lehké oděrky	Skladem pro e-shop	169 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, desky s fleky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	134
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Chovanec
Edice:	Kondice
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2025 13:43
Číslo položky:	1186547

O autorovi

Jaroslav Pavlíček

Jaroslav Pavlíček je český polárník, cestovatel a spisovatel. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou. V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získal fyzickou zdatnost pro své další záměry. V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem: „Kdo chce jít, jde!“ Pavlíčkovy čtyřdenní kurzy přežití moře–řeka–ledovec zahrnovaly cestu na ledovec Dachstein, poté k moři do Terstu a sjíždění a brodění divokou horskou řekou. V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Nalézá se v subantarktickém pásmu, lokalita je chráněná před mořem i větrem, dobře přístupná, vzdálená tři sta metrů od oblázkové pláže pokojné zátoky Frantz Bay. Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto zá...

Více od autora