Dominik Pecka
Člověk : filosofická antropologie - Svazek II

1971 | Nakladatelství Křesťanská akademie

Filosofická antropologie. Z dějin myšlení o člověku: Nejstarší představy o člověku, Člověk v pojmech antické filosofie, Učení Otců o člověku, Člověk podle nauky svatého Tomáše Akvinského, Člověk podle nauky svatého Bonaventury, Člověk v soustavách sedmnáctého a osmnáctého století, Monistické variace devatenáctého stole…tí, Vitalistická koncepce člověka, Existencialismus. Filosofická antropologie. Z dějin myšlení o člověku: Nejstarší představy o člověku, Člověk v pojmech antické filosofie, Učení Otců o člověku, Člověk podle nauky svatého Tomáše Akvinského, Člověk podle… nauky svatého Bonaventury, Člověk v soustavách sedmnáctého a osmnáctého století, Monistické variace devatenáctého století, Vitalistická koncepce člověka, Existencialismus.

Součástí souboru:

Člověk 1970 (3 svazky, 1. vyd.)

Stav

Mírně opotřebená

pár stránek volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, pár stránek volně
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	450
Jazyk:	česky
Edice:	Studium
Vydáno v:	Řím
Vystaveno:	3. 3. 2026 11:55
Číslo položky:	1641505

O autorovi

Dominik Pecka

Dominik Pecka byl český římskokatolický kněz , od roku 1926 gymnaziální profesor, autor řady studií z oblasti sociologie, antropologie a teologie. Byl také činný v oblasti krásné literatury a působil jako redaktor časopisů Úsvit a Jitro. Byl perzekvován komunistickým režimem . Studoval nejprve na gymnáziu v Kyjově , poté v kněžském semináři v Brně . Maturoval v roce 1914 na gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě pokračoval ve studiu v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1918. Po svěcení působil v letech 1918 až 1926 postupně jako kaplan v Tuřanech, Loděnicích a Zábrdovicích. Na doporučení představených se rozhodl pro pedagogickou službu. V roce 1926 získal po složení předepsaných zkoušek profesorskou způsobilost pro gymnázia. Vyučoval náboženství, filosofii, němčinu a francouzštinu. Jeho působištěm bylo v letech 1926 až 1941 české gymnázium v Jihlavě. Po jeho zrušení učil na gymnáziu v Brně – Králově Poli a v Brně-Husovicích . V letech 1949–1950 působil také jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně. V květnu 1954 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. Po propuštění na amnestii v květnu 1955 se vrátil do Brna, kde pak působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl však znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera. V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci.

Více od autora