Božena Benešová
Člověk

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Hlavním dějištěm románu je slovácká dědina, v níž se splétají rodinné a společenské osudy skupiny bývalých kolegů ze studií. Mezi ně se vmísí životní osud hrdiny románu, nadaného hudebníka Cyrila Trojuše, jenž se odhodlal rozbít své nezdařené manželství a lásku nachází u Marie Berylové, jež byla nevěstou jeho přítele. …Vztah však končí smrtí Trojuše, který se obětuje za záchranu kdysi nemilovaného dítěte po první ženě. 08.10.1957 Nh. Hlavním dějištěm románu je slovácká dědina, v níž se splétají rodinné a společenské osudy skupiny bývalých kolegů ze studií. Mezi ně se vmísí životní osud hrdiny románu, nadaného hudebníka Cyrila Troj…uše, jenž se odhodlal rozbít své nezdařené manželství a lásku nachází u Marie Berylové, jež byla nevěstou jeho přítele. Vztah však končí smrtí Trojuše, který se obětuje za záchranu kdysi nemilovaného dítěte po první ženě. 08.10.1957 Nh.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	537
Jazyk:	česky
Edice:	Dílo Boženy Benešové
Vydání:	Čtvrté vydání, v Československém spisovateli první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2024 13:19
Číslo položky:	779464

O autorovi

Božena Benešová

Božena Benešová, roz. Zapletalová, byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy. Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha Zapletalová-Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše, se kterým se r. 1912 rozvedli; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova . Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie . Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou. Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk. Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění. Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v S...

Více od autora