Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Aleš Skřivan
      Císařská politika : Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906-1914

      2022 | Nakladatelství Epocha

      Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, ovlivňoval zásadním způsobem evropskou i mezinárodní politiku v období před první světovou válkou, konkrétně mezi lety 1906–1914.

      Rok 1906 byl v publikaci pojat jako východisko především s ohledem na významné personální obměny na politické scéně habs…burské monarchie. Zejména nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčovou změnou. První léta Aehrenthalova úřadování patřila k relativně klidným údobím – dosud fungovala détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlomem se stala bosenská anekční krize v letech 1908–1909. Během ní Berlín jednoznačně opustil opatrný bismarckovský kurs vůči rakouské politice na Balkáně a poskytl Rakousko-Uhersku důraznou podporu v jeho sporu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky měly podstatný vliv na celkový vývoj mezinárodních vztahů až do první světové války. Další fáze, vymezená léty 1909–1912, přinesla ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska podstatné změny. Nástup Kiderlena-Wächtera do funkce státního sekretáře německého Zahraničního úřadu v roce 1910 vedl k závažné změně přístupu Berlína ke spojenci. Kiderlen nebyl ochoten poskytnout podunajské monarchii jednostrannou podporu jejích akcí na Balkáně a usiloval o zlepšení vztahu k Velké Británii. Důsledky tohoto kurzu se projevily především v souvislosti s vývojem za balkánských válek , kdy Berlín jednoznačně preferoval spolupráci s Brity. Kiderlenova smrt na konci roku 1912 však v Německu otevřela cestu k opětné výraznější podpoře spojence. Tlak na Balkáně dal vzniknout hrozbě, že Rakousko-Uhersko bez podpory Německa ztratí postavení velmoci, či se dokonce v tísni obrátí k Dohodě. V Berlíně stále silněji působily obavy z mezinárodní izolace a Němci nechtěli riskovat ztrátu jediného spolehlivého spojence. Důsledkem byla na německé straně zřetelná snaha upevnit vzájemnou vazbu. Proto Berlín po sarajevském atentátu jednoznačně podpořil habsburskou monarchii…       Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, ovlivňoval zásadním způsobem evropskou i mezinárodní politiku v období před první světovou válkou, konkrétně mezi lety 1906–1914.

      …Rok 1906 byl v publikaci pojat jako východisko především s ohledem na významné personální obměny na politické scéně habsburské monarchie. Zejména nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčovou změnou. První léta Aehrenthalova úřadování patřila k relativně klidným údobím – dosud fungovala détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlomem se stala bosenská anekční krize v letech 1908–1909. Během ní Berlín jednoznačně opustil opatrný bismarckovský kurs vůči rakouské politice na Balkáně a poskytl Rakousko-Uhersku důraznou podporu v jeho sporu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky měly podstatný vliv na celkový vývoj mezinárodních vztahů až do první světové války. Další fáze, vymezená léty 1909–1912, přinesla ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska podstatné změny. Nástup Kiderlena-Wächtera do funkce státního sekretáře německého Zahraničního úřadu v roce 1910 vedl k závažné změně přístupu Berlína ke spojenci. Kiderlen nebyl ochoten poskytnout podunajské monarchii jednostrannou podporu jejích akcí na Balkáně a usiloval o zlepšení vztahu k Velké Británii. Důsledky tohoto kurzu se projevily především v souvislosti s vývojem za balkánských válek , kdy Berlín jednoznačně preferoval spolupráci s Brity. Kiderlenova smrt na konci roku 1912 však v Německu otevřela cestu k opětné výraznější podpoře spojence. Tlak na Balkáně dal vzniknout hrozbě, že Rakousko-Uhersko bez podpory Německa ztratí postavení velmoci, či se dokonce v tísni obrátí k Dohodě. V Berlíně stále silněji působily obavy z mezinárodní izolace a Němci nechtěli riskovat ztrátu jediného spolehlivého spojence. Důsledkem byla na německé straně zřetelná snaha upevnit vzájemnou vazbu. Proto Berlín po sarajevském atentátu jednoznačně podpořil habsburskou monarchii…

      Stav

      Nová více informací

      nová

      Skladem do týdne
      Odešleme nejpozději 1. 7. 2025
      599 Kč

      499 Kč

      O knize

      Stav:
      nová
      Vazba: pevná
      Počet stran: 509 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
      Jazyk:  česky
      ISBN10: 8027800595
      ISBN: 9788027800599
      Vydání: Druhé, přepracované vydání
      Vydáno v: Praha
      Vystaveno: 1. 10. 2024 10:55
      Číslo položky: 987511

      O autorovi

      Aleš Skřivan

      Aleš Skřivan

      Narozen 11.11.1944 v Uhříněvsi. Prof., PhDr., historik, práce a překlady z oboru novodobých dějin a mezinárodních vztahů.

      Více od autora

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Přidáno do košíku!