Antonín Klášterský
Chodský písně : Výbor z prvního vydání z roku 1926

1939 | Nakladatelství Edvard Fastr

Výbor z prvního vydání z roku 1926. Výzdoba a obálka Marie Fischerová-Kvěchová. Pro potěchu všech přátel Chodů vydal Edvard Fastr v Praze 1939. Výbor z prvního vydání z roku 1926. Výzdoba a obálka Marie Fischerová-Kvěchová. Pro potěchu všech přátel Chodů vydal Edvard Fastr v Praze 1939.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce naražené rohy desek, lehce natrhnutý hřbet, stránky s flíčky, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý neautorská dedikace, bez obálky	Skladem pro e-shop	119 Kč
	Stav Dobrý lehce naražené rohy desek, lehce natrhnutý hřbet, stránky s flíčky, bez obálky	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce naražené rohy desek, lehce natrhnutý hřbet, stránky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	58 nečíslovaných
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Marie Fischerová-Kvěchová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2025 12:22
Číslo položky:	1410982

O autorovi

Antonín Klášterský

Antonín Klášterský byl český básník a překladatel. Pocházel z původem šlechtické rodiny Klášterských z Rosengartenu). Narodil se v Mirovicích nedaleko Písku jako osmé z 11 dětí obchodníka Antonína Václava Klášterského a Marie rozené Vlkové. Rodina kvůli obchodnické profesi otce brzy přesídlila do Prahy, proto Antonín absolvoval školy v Praze. Po vystudování právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity zastával různé úřední funkce. Ve volném čase psal a překládal poezii, kterou publikoval nejprve časopisecky, později knižně . V roce 1897 byl zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění, od roku 1923 byl řádným členem a později tajemníkem její IV. třídy. Jeho básně jsou prosté, tiché a uhlazené. Jsou velmi blízké dílu Vrchlického, někdy bývá označován za jeho epigona, jindy za „žáka“. Ve své době byl velmi ceněn, dnes není příliš známý. Jeho pozdější básně přepadají k vlastenecké a politické lyrice, stále silná zůstává přírodní lyrika. Některé básně psal dokonce v chodském nářečí. Vedle vlivu Vrchlického také k stáru narůstá vliv Sládka, nicméně vliv Vrchlického stále převažuje. Kromě stylu se také jeho návaznost projevuje ve formě – nejčastěji používá sonet a siciliánu, stejně jako jeho učitel. Byl také ve své době úspěšným překladatelem převážně z angličtiny, jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Sonetů Williama Shakespeara, publikovaný v roce 1923. Přeložil také další Shakespearova díla . Dále přeložil například několik Byronových básní . Překládal také dobové anglosaské básníky , v překladu se drží zavedené tradice Sládka a Vrchlického. Mimo četné časopisecké publikace svých básní vydal básnické sbírky:...

Více od autora