Graham Greene
Cesty s tetičkou

1972 | Nakladatelství Vyšehrad

V Cestách s tetičkou jako by se oba typy greenovských románů, zábavný a vážný, konečně spojily v jedno. Přes nenáročný název a nepochopení kritiků, kteří oceňují vesměs jen komiku a burlesknost knihy, je to velký román. Pětasedmdesátiletá tetička není jen živou, lidsky protikladnou postavou zvětšenou do michelangelovsk…y neskutečných rozměrů, nýbrž současně jakýmsi alegorickým Vergilem či Všudybylem, který nás provází s podivuhodným svérázným komentářem po shakespearovské nepleté zahradě světa a vleče za sebou Henryho Pullinga proti jeho vůli z izolace přežívajícího viktoriánského konservatismu řetězem absurdních situací do světa nebezpečí, rizika a dobrodružství, kde nakonec tento padesátník probuzený k novému životu najde paradoxně svůj domov. Henry Pulling je zrcadlovým obrazem Greenových dřívějších štvanců: z klidu své penze se dostává do víru dobrodružství a koncem příběhu jeho outsiderská existence ve skutečnosti teprve začíná. Je to vůbec jeden z mála románů, který autor nemusel ukončit laciným východiskem hrdinovy smrti, ba vlastně ani ne sňatku.

Přeložil doslov Nejen o černém humoru napsal Jan Čulík. V Cestách s tetičkou jako by se oba typy greenovských románů, zábavný a vážný, konečně spojily v jedno. Přes nenáročný název a nepochopení kritiků, kteří oceňují vesměs jen komiku a burlesknost knihy,… je to velký román. Pětasedmdesátiletá tetička není jen živou, lidsky protikladnou postavou zvětšenou do michelangelovsky neskutečných rozměrů, nýbrž současně jakýmsi alegorickým Vergilem či Všudybylem, který nás provází s podivuhodným svérázným komentářem po shakespearovské nepleté zahradě světa a vleče za sebou Henryho Pullinga proti jeho vůli z izolace přežívajícího viktoriánského konservatismu řetězem absurdních situací do světa nebezpečí, rizika a dobrodružství, kde nakonec tento padesátník probuzený k novému životu najde paradoxně svůj domov. Henry Pulling je zrcadlovým obrazem Greenových dřívějších štvanců: z klidu své penze se dostává do víru dobrodružství a koncem příběhu jeho outsiderská existence ve skutečnosti teprve začíná. Je to vůbec jeden z mála románů, který autor nemusel ukončit laciným východiskem hrdinovy smrti, ba vlastně ani ne sňatku.

Přeložil doslov Nejen o černém humoru napsal Jan Čulík.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	59 Kč
Stav Dobrý zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	59 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Čulík
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2026 16:10
Číslo položky:	1727938

O autorovi

Graham Greene

Henry Graham Greene byl významný britský romanopisec 20. století. Psal také povídky, eseje, divadelní hry, scénáře, literární a filmové kritiky. Nějaký čas pracoval jako novinář a po určitou dobu byl dokonce zaměstnancem ministerstva zahraničí a agentem britské tajné služby. Jeho příběhy kombinují epiku s morálními a náboženskými otázkami z neortodoxně katolické perspektivy. Témata jeho děl mají společného jmenovatele v hlubokém, věčně pochybujícím, především však v osvobozujícím básnickém pohledu na člověka z hlediska spisovatelova základního atributu lidství – svědomí. Proto je též označován jako Dostojevský 20. století. Narodil se 2. října 1904 v anglickém Berkhamstedu v rodině ředitele prestižní internátní střední školy jako čtvrté ze šesti dětí. Jako dítě dával přednost samotě a četbě knih, především dobrodružných příběhů. Byl nesmělý a jakožto syn ředitele školy byl svými spolužáky instinktivně považován za zrádce, čímž velmi trpěl. Byl velmi frustrován citovou nepřístupností svých rodičů, především otce, a v širším okruhu rodiny přilnul pouze k jednomu ze svých strýců. V mladistvém věku byl poslán na psychiatrické léčení pro své opakované koketování se sebevraždou. Tyto zážitky popisuje později ve své autobiografii Kus života . S odcizeným revolverem – vždy puzen iracionální touhou po smrti – chodil do parku za domem rodičů, kde hrál sám se sebou ruskou ruletu – roztočil bubínek zbraně s jedním nábojem v komoře, přiložil hlaveň ke spánku a zmáčkl spoušť. Ačkoli to provedl tolikrát, že pravděpodobnost „úspěchu“ byla vysoká, nikdy výstřel nevyšel. Ozvěny traumatizujícího dětství se později často objevují ve spisovatelově tvorbě, především povídkové . Psychoterapeut, který Greena léčil, objevil v chlapci literární talent, a když pak odešel studovat do Oxfordu na Balliol College historii, stal se přispěvatelem studentských novin ...

Více od autora