Tomáš Garrigue Masaryk
Cesta demokracie : Projevy, články, rozhovory 1921-1923 - II

2007 | Nakladatelství Ústav T.G. Masaryka

Celkem čtyři svazky v rámci Spisů TGM shrnují veřejnou a publicistickou činnost T. G. Masaryka z jeho ve veřejném povědomí asi nejvýraznějšího období, tj. období prezidenta první Československé republiky. Druhý svazek Cesty demokracie navazuje na již vydané tři díly tohoto souboru a vychází jako kritická reedice původn…ího vydání Ma sarykových projevů, článků a rozhovorů z let 1921–1923, nyní doplněná o nové texty, především o prezidentovy články publikované v tisku buď nepodepsané, nebo signované pouze šifrou. Svazek tak doplňuje do ucelené podoby komplet vydávaných Masarykových textů z let jeho prezidentství . Práce shrnuje autorovu veřejnou a publicistickou činnost na počátku 20. let; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v tomto období. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i osobitým svědectvím o Masarykových názorech na řešení řady problémů mladého státu, o vývoji koncepce budování samostatného Československa, jakož i dokladem prezidentovy aktivní účasti v četných dobových polemikách. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem. Celkem čtyři svazky v rámci Spisů TGM shrnují veřejnou a publicistickou činnost T. G. Masaryka z jeho ve veřejném povědomí asi nejvýraznějšího období, tj. období prezidenta první Československé republ…iky. Druhý svazek Cesty demokracie navazuje na již vydané tři díly tohoto souboru a vychází jako kritická reedice původního vydání Ma sarykových projevů, článků a rozhovorů z let 1921–1923, nyní doplněná o nové texty, především o prezidentovy články publikované v tisku buď nepodepsané, nebo signované pouze šifrou. Svazek tak doplňuje do ucelené podoby komplet vydávaných Masarykových textů z let jeho prezidentství . Práce shrnuje autorovu veřejnou a publicistickou činnost na počátku 20. let; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v tomto období. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i osobitým svědectvím o Masarykových názorech na řešení řady problémů mladého státu, o vývoji koncepce budování samostatného Československa, jakož i dokladem prezidentovy aktivní účasti v četných dobových polemikách. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	572
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8086495434
ISBN:	9788086495439
Editor:	Richard Vašek, Vojtěch Fejlek
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	4. vydání, (v této podobě vydání první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2026 10:24
Číslo položky:	1597578

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora