Tomáš Garrigue Masaryk
Cesta demokracie : soubor projevů za republiky - Svazek druhý

1934 | Nakladatelství Čin

Soubor projevů 1918 - 1920. Soubor projevů 1918 - 1920.

Součástí souboru:

Cesta demokracie 1933 (2sv., 529 + 529, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)	149 Kč
Stav Dobrý razítka a polepky z knihovny	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)	289 Kč
Stav Dobrý desky s lehkými oděrkami	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 6. 2026)	179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	xi, 558 , obrazové přílohy
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy T.G. Masaryka, Spisy T. G. Masaryka, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy / Tomáš Garrigue Masaryk
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 17:25
Číslo položky:	1763163

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora