Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Robert Kvaček
Československé dějiny v datech

Robert Kvaček: Československé dějiny v datech

Robert Kvaček, Eduard Maur, Josef Haubelt, Miroslav Buchvaldek, Jiří Sláma, Otto Urban, Zdeněk Veselý, Jiří Horák, Ivan Hlaváček, Jaroslav Kašpar, Tomáš Pasák, Rostislav Nový, Jan Havránek, Zdeněk Urban, Slavomil Vencl, Karel Novotný
Československé dějiny v datech

1986 | Nakladatelství Svoboda

Chronologická příručka je uspořádána podle jednotl. období od pravěku až po současnost. Chronologická příručka je uspořádána podle jednotl. období od pravěku až po současnost.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny, politá obálka

Skladem na prodejně

Další varianty

Stav Dobrý razítka z knihovny, politá obálka	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny, politá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	714, 31 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Členská knižnice, Členská knižnica nakl. Svoboda
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 6. 2025 13:41
Číslo položky:	1270725

O autorech

Robert Kvaček

Robert Kvaček je český historik specializující se na období 19. a 20. století. Mezi jeho přední zájmy patří dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století. Působil na českých univerzitách a pořádal přednášky pro veřejnost, jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. Je ženatý a má jednoho syna. Žije v Jičíně, je členem Česko-slovenské komise historiků. Robert Kvaček se narodil ve vesnici Dvorce u Jičína. V září 1945 přestoupil z jičínské reálky na jičínské Lepařovo gymnázium do tercie a studium ukončil maturitou v roce 1951. Téhož roku byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Na tento okamžik později vzpomíná: „Když předseda komise … zjistil, že přicházím z ,Lepařova‘, řekl mi, že by mne vzal už kvůli němu. Byl to podle něho ústav, který dbal na úroveň absolventů…“ Ještě během studií na Karlově univerzitě působil jako asistent na Husově Ústavu československých dějin. Po úspěšném absolvování v roce 1956 se plně zapojil do vědecké práce, roku 1967 byl jmenován docentem Karlovy univerzity. V době normalizace mu bylo zakázáno přednášet dějiny 20. století a i tato okolnost podle pamětníků vedla k prohloubení Kvačkova zájmu o 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po sametové revoluci. Vedle působení na Karlově univerzitě se podílel na vzdělávání studentů na FAMU a DAMU a v neposlední řadě zasáhl řadu studentů Technické univerzity v Liberci, kde stále vyučuje na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické. Robert Kvaček je členem řady vědeckých společností , je rovněž členem literárních organizací , podílel se na tvorbě učebnic dějepisu pro základní školy, podporuje různé vzdělávací...

Více od autora

Otto Urban

Otto Urban byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19. století. Po maturitě na gymnáziu v roce 1955 začal studovat na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1960 ukončil studium historie obhajobou diplomové práce o českém politikovi Bohumíru Šmeralovi. Od roku 1964 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1968 mu bylo zrušeno členství v KSČ, přesto mohl dále působit na Univerzitě Karlově. V této době začal intenzivní přípravu na velkou syntézu české společnosti 19. století Kapitalismus a česká společnost . Vrcholem jeho historické práce je kniha Česká společnost 1848–1918 , která byla oceněna cenou Českého literárního fondu, cenou Rakouské akademie věd, tzv. Anton-Gindely-Preis a v roce 1994 se v rozšířené podobě dočkala překladu do němčiny. V roce 1989 se Otto Urban habilitoval a v roce 1991 byl jmenován profesorem. Hrob prof. Otto Urbana je na hřbitově vedle kostela sv. Petra a Pavla na Budči.

Více od autora